Mapa pronásledování křesťanů

 

20. 06. 2017

 

Mapa pronásledování křesťanů v dnešním světě, verze 2017

Mapa pronásledování křesťanů v dnešním světě, verze 2017

 

  • Aktuální mapa* (2017 CZ, formát A2)
       – PDF ke stažení (1,3 MB)
  • + Bible na frontových liniích (2017 CZ, formát A4)
       – PDF ke stažení (4,2 MB)

 

20. 06. 2017

Objednávka tištěné mapy

 

*Mapa (2017 CZ, formát A2) je k dispozici také v tištěné podobě, zdarma do rozebrání zásob. Mapu si můžete objednat prostřednictvím níže uvedeného formuláře. Pokud potřebujete více než 5 výtisků, kontaktujte nás e-mailem na adrese . (Jedná se o velkou mapu /A2/ vyobrazenou výše, menší mapa „Bible na frontových liniích“ je k dispozici pouze ke stažení v elektronické podobě.)

 

DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ: Mapa bude automaticky rozeslána všem odběratelům papírového bulletinu Hlas mučedníků jako příloha k číslu 3/2017 (jedna mapa na jednu adresu, tj. pokud odebíráte poštou 1 výtisk bulletinu, obdržíte automaticky 1 mapu, pokud odebíráte 5 výtisků, obdržíte rovněž 1 mapu). Objednávkový formulář na této stránce použijte pouze v případě, že papírový bulletin neodebíráte, případně vám jedna mapa nestačí.

 

DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ 2: Na základě dohody s vydavatelem časopisu Život víry bude mapa k dispozici také jako bezplatná příloha čísla 9/2017 (v každém výtisku ŽV bude vložena jedna mapa). Pokud si tedy kupujete nebo máte předplacený tento časopis (v papírové podobě), počkejte na mapu, který obdržíte společně s časopisem a objednávkový formulář na této stránce ignorujte.

 

Jméno, příjmení:

Ulice, č. popisné:

Název obce, PSČ:

E-mailová adresa:

Poznámka:

Nejsem odběratelem papírového bulletinu Hlas mučedníků
ani časopisu Život víry, případně potřebuji nějaké mapy navíc

Chci odebírat informační e-maily o novinkách z nakladatelství
Stefanos včetně slevových kupónů na nákup knih

Počet výtisků:

†Přihlášení k odběru je nutné potvrdit následováním informací obsažených v automaticky vygenerovaném e-mailu, který po odeslání objednávky obdržíte. Podrobnější informace naleznete zde.

 

 


07. 01. 2015

Afghánistán

 

 

Navzdory pokračujícím snahám o nastolení stabilnější centrální vlády se dosud nepodařilo přiblížit k uzavření mírové dohody s Tálibánem. Přívrženci tohoto hnutí útočí na každého, jehož aktivity považují za neislámské a počet obětí útoků stále stoupá. Mezinárodní jednotky předaly rozsáhlé území afghánským bezpečnostním složkám, bezpečnostní dohoda nicméně umožňuje téměř 10 000 americkým vojákům zůstat v zemi další dva roky a pomáhat afghánské vládě udržet bezpečnost v neklidných oblastech. Všeobecně zpochybňované volby v polovině roku 2014 přispěly k dalšímu nárůstu nejistoty a nestability, než do funkce konečně nastoupil prezident Ghaní. Ve zprávě Komise Spojených států pro mezinárodní náboženskou svobodu se uvádí: „Afghánská ústava nedokáže účinně chránit právo jednotlivce na svobodu náboženského vyznání a přesvědčení.“ Zákon z roku 2009, který měl eliminovat násilí na ženách v praxi není téměř používán a podle čerstvých statistik došlo v uplynulých dvou letech k dvacetiprocentnímu nárůstu incidentů z této kategorie. Afghánský opiový průmysl, který poskytuje základní surovinu pro 90 procent celosvětové produkce heroinu, tvoří polovinu afghánské ekonomiky a pomáhá financovat aktivity Tálibánu.

 

Kategorie: země s omezenou svobodou náboženského vyznání

Náboženství: muslimové 99,8 %, křesťané 0,5 %

Ideologie: islám

Nejvyšší představitel: prezident Ašraf Ghaní

 

Afghánští křesťané nemohou otevřeně pořádat bohoslužby a mnozí jsou nuceni svou víru skrývat, neboť jim hrozí intenzivní pronásledování ze strany příbuzných a sousedů. Odpadlictví a konverze je podle [v Afghánistánu platného] práva šaría možné trestat smrtí. Za odpadlictví dosud nikdo popraven nebyl, obviňováni však místní konvertité občas bývají. Mnozí z nich se obrátili ke Kristu během pobytu v zahraničí. V září 2013 poslanec afghánského parlamentu prohlásil, že podle Koránu by měli být všichni konvertité od islámu ke křesťanství popraveni. Tálibán zůstává hrozbou pro každého, kdo nesouhlasí s jeho výkladem islámu – hlavním terčem útoků jsou právě konvertité ke křesťanství. Partnerská organizace Hlasu mučedníků šíří do Afghánistánu Dobrou zprávu formou rozhlasového vysílání v místních jazycích – paštštině a daríjštině.

 

Nejnovější zpráva z Afghánistánu: Útok na dům pro hosty v areálu misijní organizace (08. 06. 2017)


07. 03. 2017

Alžírsko

 

 

Kategorie: země s omezenou svobodou vyznání

Nejrozšířenější náboženství: islám 95,1 %, křesťanství 1,5 %

Převládající ideologie: islám

 

Charakteristika: Přestože je Alžírsko významným vývozcem ropy, sužuje zemi chudoba a nezaměstnanost, zejména mezi mladými lidmi. Místní islamisté dlouhodobě organizují protesty a nepokoje, přívrženci al-Káidy mají na svědomí řadu únosů a bombových útoků.

Život místních křesťanů: Alžírští křesťané jsou pronásledováni ze strany příbuzných, sousedů, zaměstnavatelů, muslimských extrémistů i představitelů režimu. V ústavě je zakotveno postavení islámu jako státního náboženství – aktivity, které se s ním zdají být v rozporu, jsou postaveny mimo zákon. V posledních letech vyrostlo v Alžírsku několik nových mešit; fundamentalisté cestují z jedné osady do druhé a šíří islám. Kvůli fyzickému obtěžování křesťanů při vstupu a odchodu z církevních budov se mnozí věřící scházejí v domácích společenstvích.

Aktivity Hlasu mučedníků: Hlas mučedníků podporuje křesťany v Alžírsku formou dodávek Biblí, křesťanských filmů a dalších materiálů pro povzbuzení a pomoc při šíření evangelia. Rovněž zprostředkováváme služby právníků, kteří zastupují křesťany obviněné z proselytismu.

 

Nejnovější zpráva z Alžírska: Zkrácení trestu pro uvězněného křesťana (20. 07. 2017)


18. 02. 2015

Ázerbájdžán

 

 

Ázerbájdžán je samostatným státem od roku 1991. V posledních letech v zemi dochází k významnému hospodářskému rozvoji, financovanému z rozsáhlých zásob ropy a zemního plynu. Bývalou sovětskou republiku však stále svazuje všudypřítomná korupce. Autoritativní vláda v roce 2009 zrušila omezení délky prezidentského úřadu. Režim udržuje občany pod kontrolou policejní silou v sovětském stylu. Navzdory slibně se rozvíjejícímu energetickému průmyslu žije většina obyvatel v chudobě. Země je také nechvalně proslulá špatnou pověstí v oblasti dodržování lidských práv. Přestože byla v roce 1994 uzavřena mírová dohoda s Arménií, kvůli spornému území Náhorního Karabachu téměř milion obyvatel stále zůstává bez domova.

 

Kategorie: země s omezenou svobodou náboženského vyznání

Náboženství: muslimové 96 %, křesťané 2,7 %

Ideologie: islám/komunismus

Nejvyšší představitel: prezident Ilham Alijev

 

Převládající formou náboženského vyznání je šíitský islám, oficiálně sekulární režim se však obává veškerých forem náboženského extrémismu. K vydávání, dovozu nebo distribuci publikací náboženského charakteru je zapotřebí úřední povolení. Obracení obyvatel k víře je výslovně zakázáno, cizí státní příslušníci nesmějí v zemi ani kázat. V roce 2009 byl schválen nový zákon o náboženství, který omezuje svobodu náboženského vyznání a na jehož základě dochází k udělování pokut, policejním raziím, zatýkání a věznění místních křesťanů. Novelizace v letech 2010 a 2013 přinesly exponenciální nárůst pokut, údajně opět kvůli obavám z šíření náboženského extrémismu. Získat registraci pro církevní společenství je ještě obtížnější než dříve; pokud se náboženské uskupení věnuje vyučování dětí, slouží cizincům nebo si postaví budovu za účelem pořádání bohoslužeb, hrozí jeho představitelům vysoké pokuty. Pokud je někdo shledán vinným z ‚nucení‘ dětí k účasti na církevních aktivitách nebo náboženském vyučování, hrozí mu pokuta nebo odnětí svobody až na dva roky. V zemi žije odhadem tři až šest tisíc křesťanů – ve srovnání se čtyřiceti věřícími v roce 1991 se jedná o povzbudivý nárůst.

 

Nejnovější zpráva z Ázerbájdžánu: Uvězněný křesťan naléhavě potřebuje modlitby (05. 05. 2016)


15. 03. 2015

Bahrajn

 

Od roku 2001 je Bahrajn konstituční monarchií s voleným parlamentem. Nejvyšší autoritou stále zůstává král a všechny významné politické i vojenské posty zastávají příslušníci sunnitské vládnoucí dynastie. V posledních letech probíhají v zemi prodemokratické demonstrace, v rámci kterých se šíitská většina dožaduje většího vlivu na úkor vládnoucích sunnitů a královské rodiny. Režim se k protestům staví tvrdě, šíitští demonstranti jsou vězněni, mučeni, někdy i zabíjeni a všemožnými způsoby pronásledováni. Základem bahrajnské ekonomiky je těžkba a zpracování ropy, v posledních letech se země stala také centerm mezinárodního bankovnictví v oblasti Perského zálivu. Žije zde přibližně 1,3 milionu lidí, více než 55 procent ekonomicky činných obyvatel tvoří zahraniční státní příslušníci.

 

Kategorie: země s omezenou svobodou náboženského vyznání

Náboženství: muslimové 83,2 %, křesťané 9,8 %

Ideologie: islám

Nejvyšší představitel: král Hámid ibn Ísa al-Chalífa

 

Ve srovnání s ostatními zeměmi v oblasti Perského zálivu je Bahrajn vůči křesťanům poněkud tolerantnější, svobodné praktikování křesťanské víry zde však přesto není možné. Konverze ke křesťanství je nelegální a soudy prosazují islámský právní řád šaría. Otevřené zvěstování evangelia znamená pronásledování, zejména ze strany přátel a příbuzných, mnozí křesťané se proto scházejí tajně v rámci neoficiálních společenství. V loňském roce vlastní matka a strýc surově zmlátili desetiletou bahrajnskou dívku, poté co jim řekla, že věří v Ježíše. Kostely v Bahrajnu nejsou ničím neobvyklým, využívají je však zejména cizinci a každá budova slouží několika desítkám společenství. V celé zemi existují jen dvě malá křesťanská knihkupectví. Hlas mučedníků v Bahrajnu podporuje jednoho aktivního evangelistu.

 

Nejnovější zpráva z Bahrajnu: Desetiletá dívka zmlácena pro svou víru (02. 05. 2014)


20. 01. 2015

Bangladéš

 

 

Bangladéš patří ke státům s nejvyšším počtem obyvatel na kilometr čtvereční. Kromě přelidněnosti je země sužována rozšířenou politickou a úřednickou korupcí a vysokou mírou chudoby. V posledních letech se nárůst populace daří zpomalit, zlepšení bylo dosaženo i v oblasti zdravotnictví a vzdělávání. Přesto téměř polovina obyvatel musí vyžít s necelým dolarem na den. Nejvyšší prioritou je rozvoj průmyslu. V roce 2013 přišlo téměř tisíc lidí o život v troskách oděvní továrny. Dělníci se tehdy vydali do ulic, kde protestovali a dožadovali se lepších pracovních podmínek.

 

Kategorie: země s omezenou svobodou náboženského vyznání

Náboženství: muslimové 89 %, křesťané 0,7 %

Ideologie: islám

Nejvyšší představitel: prezident Abdul Hamid

 

Bangladéš se oficiálně stal muslimským státem v roce 1988. Příslušníci náboženských menšin mohou pořádat bohoslužby, čelí však náboženské diskriminaci. Náboženskou svobodu navíc stále narušují akce islamistů. Zatímco veřejné evangelizační akce nejsou tolerovány, osobní evangelizace prostřednictvím navazování vztahů je přijímána lépe. Na diskriminaci křesťanů mají největší podíl muslimové, v jihovýchodní části země se proti křesťanům staví také buddhisté. Křesťanům je odpírán přístup k veřejným studnám, je jim ničen majetek a často jsou také biti a vydíráni. Zatímco roste počet případů nedobrovolných zpětných konverzí k islámu, rostou i místní křesťanská společenství. Hlas mučedníků v Bangladéši podporuje rodinu křesťanského mučedníka, kterého v roce 2014 zavraždili radikální muslimové.

 

Nejnovější zpráva z Bangladéše: Křesťan zavražděn při násilném přepadení (02. 07. 2016)


10. 12. 2014

Barma (Myanmar)

 

V Barmě (oficiální název Myanmar) vládla 49 let utlačovatelská vojenská junta. V současné době se jedná o jednu z nejméně rozvinutých ekonomik na světě, potýkající se s následky desítek let špatného hospodaření. Jen malá část bohatství země se dostane k samotným obyvatelům. Jenou z hlavních exportních komodit je heroin. V roce 2010 v Barmě proběhly pochybné parlamentní volby, které sice vedly k oficiálnímu rozpuštění junty, pozice ve vládě však získali představitelé předchozího režimu, silnou pozici má také armáda. Porušování lidských práv do značné míry pokračuje i s novou vládní garniturou. Z Barmy již uprchly přibližně dva miliony lidí. Podle dostupných odhadů přišlo v severní části země přibližně 100 tisíc lidí o domov kvůli ozbrojenému konfliktu mezi vládními jednotkami a povstalci z etnické skupiny Kachin. Barma se nachází na seznamu Zemí zvláštního zájmu Komise Spojených států pro mezinárodní náboženskou svobodu (USCIRF) od roku 1999.

 

Kategorie: země s omezenou svobodou náboženského vyznání

Náboženství: buddhisté 80,0 %, křesťané 9,0 %

Ideologie: buddhismus/vojenská diktatura

Nejvyšší představitel: prezident Thein Sein

 

Přestože představitelé barmského režimu prohlašují, že podporují svobodu náboženského vyznání, v roce 2010 byl v zemi vydán plošný zákaz aktivit křesťanských domácích společenství. Členové náboženských uskupení se nacházejí pod přísným dohledem, často končí ve vězení, jsou nejrůznějšími způsoby diskriminováni, stávají se obětmi násilností, církevní budovy jsou ničeny a znesvěcovány, náboženské materiály podrobeny cenzuře. Příslušníci vojenských oddílů se zaměřují zejména na křesťany, pronásledování nabývá různých forem (nucené práce, znásilňování, zastrašování a demolice kostelů a modliteben). Platí zde zákaz dovozu Biblí v místních jazycích, zákony obsahují ustanovení umožňující vydávání zákazu činnosti neregistrovaným křesťanským společenstvím a seminářům. Vůbec nejhoršímu zacházení čelí křesťanští příslušníci etnických menšin, zejména Karenové a Chinové. Za posledních deset let byly vypáleny více než tři tisíce křesťanských osad. Hlas mučedníků poskytuje materiály místním evangelistům, pomáhá s výstavbou zničených modliteben a také s hledáním nového domova pro křesťany, kteří o něj přišli. Jednou z forem pomoci jsou motocykly, které křesťanským pracovníkům zjednodušují cesty na odlehlá místa, které by jim jinak zabraly dva nebo tři dny.

 

Nejnovější zpráva z Barmy (Myanmaru): Uvězněný pastor se potýká se zdravotními problémy (14. 07. 2017)


07. 01. 2015

Bělorusko

 

 

Bělorusko získalo nezávislost po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Přestože se oficiálně jedná o republiku, země je často přezdívána „poslední evropskou diktaturou“. Režim vedený autoritářským prezidentem Alexandrem Lukašenkem vládne Bělorusům železnou rukou, omezuje svobodu projevu a tisku, právo na shromažďování i svobodu náboženského vyznání.

 

Kategorie: země s omezenou svobodou náboženského vyznání

Náboženství: křesťané 70,5 %, bez vyznání 28,1 %

Ideologie: komunismus (stále u moci)

Nejvyšší představitel: prezident Alexandr Lukašenko

 

Zákon z roku 2002 významně omezil svobodu náboženského vyznání, zakázal neregistrované náboženské aktivity, shromáždění náboženského charakteru organizovaná skupinami s méně než 20 členy a také veškeré náboženské aktivity v soukromých domech a bytech. Neschválená společenství si nemohou kupovat ani pronajímat nemovitosti. Veškerá náboženská literatura podléhá cenzuře. Mnoho náboženských vedoucích má osobní zkušenost se svévolným zatýkáním, obtěžováním, pokutami i vězením. Církev však nadále roste, přestože celkový počet obyvatel Běloruska klesá. Někteří běloruští křesťané se rozhodli vydat cestou organizovaného odporu proti Lukašenkovu režimu. V roce 2007 shromáždili 50 000 podpisů na petici žádající rozsáhlé změny zákona o náboženství. Hlas mučedníků se podílí na tisku křesťanské literatury pro tuto zemi.

 

Nejnovější zpráva z Běloruska: Policejní razie se zaměřují na křesťanská společenství a jejich členy (14. 08. 2015)


29. 01. 2015

Bhútán

 

 

Bhútánské království bylo v minulosti zcela izolované od mezinárodního společenství a uzavřené vůči cizincům. Dnes se země postupně začíná okolnímu světu otevírat, bhútánská ekonomika přesto zůstává jednou z nejslabších a nejzaostalejších na světě. Politické nepokoje a násilnosti v 90. letech minulého století vedly k uprchlické krizi, kterou se dosud nepodařilo vyřešit. Monarchie se začala dělit o moc s volenými zástupci, stále je však kladen silný důraz na uchování národní identity. Všichni Bhútánci musí povinně nosit národní kroj a zdůrazňována je také kulturní filosofie „hrubého národního štěstí“, která má pomáhat utvářet rovnováhu mezi duchovními aspekty života a prací. Demokratické zřízení bylo v Bhútánu zavedeno v březnu 2008.

 

Kategorie: země s omezenou svobodou náboženského vyznání

Náboženství: buddhisté 74,6 %, křesťané 2,1 %

Ideologie: buddhismus/hinduismus

Nejvyšší představitel: král Džigme Khesar Namgjal Wangčhug

 

Počet křesťanů v Bhútánu se odhaduje na tři až šest tisíc, ve většině případů se jedná o tajné věřící. Křesťané se potýkají se společenskou diskriminací i nejrůznějšími protikřesťanskými opatřeními a vyhláškami. Přestože ústava formálně garantuje všem občanům svobodu náboženského vyznání, ve skutečnosti je možné víru praktikovat pouze v soukromí. V celé zemi se nesmějí používat jiné než buddhistické náboženské texty. Kvůli zákazu nebuddhistických sakrálních staveb se křesťané scházejí v domech pastorů nebo jednotlivých konvertitů. Zákon o státní bezpečnosti zakazuje proselytismus nebo jakékoli navádění ke konverzi. V září 2014 byl pastor Tandin Wangyal odsouzen k téměř čtyřem letům odnětí svobody na základě obvinění, že přijímal peníze určené na šíření křesťanství – poté, co byl zatčen za pořádání nelegálního náboženského shromáždění. Pastor byl propuštěn na kauci, nicméně stále mu reálně hrozí, že si vyměřený trest bude muset odpykat. Křesťanům také bývá odpírán přístup k bezplatnému vzdělávání, zdravotní péči i pracovním příležitostem, jsou jim omezovány dodávky elektřiny a vody. Konvertitům navíc hrozí ztráta občanství. Hlas mučedníků v roce 2014 zajišťoval dodávky Biblí pro společenství podzemní církve.

 

Nejnovější zpráva z Bhútánu: Pastor uvězněný kvůli zvěstování evangelia propuštěn na svobodu! (14. 02. 2015)


17. 03. 2015

Brunej

 

Brunejské hospodářství je téměř zcela závislé na ropě a zemním plynu. Občané dostávají vysoké dotace a dávky a neplatí žádné daně. Životní úroveň v Bruneji patří k nejvyšším na světě. Etničtí Malajci, kteří tvoří přibližně dvě třetiny obyvatel, jsou proti zbytku populace různými způsoby zvýhodňováni. Již šest století vládne této zemi stále stejná dynastie.

 

Kategorie: země s omezenou svobodou náboženského vyznání

Náboženství: muslimové 65,3 %, křesťané 11,4 %

Ideologie: islám

Nejvyšší představitel: sultán/ministerský předseda Sir Hassanal Bolkiah

 

Islám je v Bruneji státním náboženstvím a současně také jediným náboženstvím vyučovaným ve školách. V oblasti legislativy je praktikována kombinace islámského a anglického zvykového práva, nicméně od 1. května 2014 je postupně (ve třech fázích) zaváděna šaría. Principy islámského právního řádu by měly být aplikovány v oblasti trestního i občanského práva, na muslimy i nemuslimy bez rozdílu. Křesťané jsou nejrůznějšími způsoby omezováni a pronásledováni, jsou jim zabavovány materiály náboženského charakteru určené k distribuci a prodeji a také nesmějí vyučovat náboženství v soukromých neislámských školách. Zvěstování evangelia i konverze ke křesťanství jsou zakázány, stejně jako dovoz Biblí, státní úřady navíc systematicky ignorují žádosti o povolení k výstavbě nových nebo rozšíření stávajících církevních budov. Cenzurovány jsou dokonce i náboženské symboly na obálkách zahraničních časopisů. Oficiální registraci mají v zemi pouze tři denominace, katolíci, anglikáni a metodisté – celkem asi 20 společenství. Povolení k činnosti nových společenství již nejsou vydávána a tak se mnoho křesťanů musí společně scházet potají. Hlas mučedníků se tři roky podílel na pašování Biblí do země a v roce 2011 se podařilo místní poptávku prakticky naplnit. Aktuální situaci a potřeby však stále monitorujeme.

 

Nejnovější zpráva z Bruneje: Obavy křesťanů ze zavedení právního řádu šaría (17. 05. 2014)


08. 03. 2017

Côte d’Ivoire

 

Kategorie: sledovaná země

Nejrozšířenější náboženství: islám 43 %, křesťanství 32,7 %

Převládající ideologie: islám

 

Charakteristika: Od voleb v listopadu 2010 dochází v této zemi stále častěji k násilnostem. Střetávají se mezi sebou příslušníci různých politických, etnických i náboženských skupin.

Život místních křesťanů: Pro Pobřeží slonoviny je charakteristická náboženská segregace. Většina muslimů žije na severu, křesťané na jihu. Podle zákona mají všichni občané svobodu vyznání, nicméně místní orgány v některých oblastech omezují maximální počet členů společenství a také zabavují církevní majetek. Bylo zatčeno a uvězněno několik pastorů. Během politických nepokojů muslimští extrémisté vypalovali kostely a zabíjeli pastory.

Aktivity Hlasu mučedníků: Hlas mučedníků poskytuje vdovám po zavražděných pastorech šicí stroje a brusky, aby si dokázaly zajistit obživu. Místním pastorům dodáváme jízdní kola, motocykly a megafony, které jim pomáhají při kázání na veřejnosti a zakládání sborů.

 

Nejnovější zpráva z Côte d’Ivoire: Côte d’Ivoire: Manžel vyhnal z domu křesťanskou ženu (17. 04. 2015)


26. 01. 2015

Čína

 

 

Čína je nejlidnatější zemí na světě a současně zemí s nejrychleji rostoucí ekonomikou. Hospodářský rozvoj však není doprovázen odpovídajícími politickými reformami ani zlepšováním situace v oblasti svobody náboženského vyznání. Čínská komunistická strana, rovněž největší politická strana na světě, drží všechny čínské občany pod přísným dohledem. Jakýkoli náznak opozice je okamžitě potlačován. Státní orgány provádějí cenzuru tisku, internetového obsahu a všech ostatních vydavatelských aktivit. Komise Spojených států pro mezinárodní náboženskou svobodu zařadila Čínu na seznam „zemí zvláštního zájmu“ v roce 1999.

 

Kategorie: země s omezenou svobodou náboženského vyznání

Náboženství: bez vyznání 44,4 %, křesťané 8 %

Ideologie: komunismus

Nejvyšší představitel: prezident Si Ťin-pching

 

Čínská ústava sice zaručuje svobodu náboženského vyznání, ale v praxi chrání pouze takzvané „normální“ náboženské aktivity. Přestože státní orgány svobodu vyznání neustále omezují, můžeme být svědky rychlého růstu nejrůznějších náboženských skupin. Tyto skupiny i jednotliví věřící jsou však často v reakci na zcela běžné aktivity (scházení k bohoslužbám, zvěstování evangelia atd.) obviňováni z narušování občanského soužití. Následně se musejí potýkat s přísnými omezeními, zatýkáním, vězněním a dalšími formami špatného zacházení. V dubnu 2013 bylo sedm vedoucích domácí církve z provincie Che-pej odsouzeno k odnětí svobody v délce tří až sedmi let na základě obvinění z příslušnosti k „sektě“. Zákazy činnosti se nevyhýbají ani sborům působícím pod hlavičkou státem schváleného Vlasteneckého hnutí trojí soběstačnosti a i jejich vedoucí a řadoví členové jsou vězněni a všemožně obtěžováni. V roce 2013 bylo pozatýkáno více než 1400 protestantských věřících z neregistrovaných společenství, což je více než v předchozím roce; křesťanům bylo také zakazováno používat ke scházení „nelegální“ objekty a pořádat bohoslužby. Státem podporovaná tiskárna Amity tiskne každoročně miliony Biblí, značná část výtisků je však určena pro export a další se dostanou jen do státem schválených církví a přidružených knihkupectví. Veškerá shromáždění domácích společenství jsou postavena mimo zákon, nicméně někteří místní úředníci toto přestoupení přehlížejí.Nelegální jsou i neregistrované biblické školy, mnohé z nich již musely nedobrovolně ukončit činnost. Hlas mučedníků do Číny dodává materiály pro nedělní školy, podporuje tisk Biblí a další křesťanské literatury a pomáhá rodinám vězňů. Kromě toho podporujeme malé, neoficiální biblické školy.

 

Nejnovější zpráva z Číny: Obhájci lidských práv hrozí doživotí (23. 06. 2017)


09. 03. 2017

Egypt

 

 

Kategorie: země s omezenou svobodou vyznání

Nejrozšířenější náboženství: islám 86,3 %, křesťanství 13 %

Převládající ideologie: islám

 

Charakteristika: Přestože je egyptská ekonomika druhou nejsilnější v arabském světě, s uživením stále rostoucího počtu obyvatel má problémy. Špatné životní podmínky a omezené možnosti získání zaměstnání vedou k občanským nepokojům.

Život místních křesťanů: Muslimské bratrstvo sice bylo postaveno mimo zákon, přesto však jeho přívrženci i nadále napadají místní křesťany (zejména v Horním Egyptě), ať již se jedná o případy fyzického násilí nebo jiné formy pronásledování. Státním orgánům se nedaří křesťanům (převážně pravoslavným Koptům) zajišťovat ochranu. Represivní zákony a diskriminační politika brání Koptům svobodně praktikovat svou víru.

Aktivity Hlasu mučedníků: Hlas mučedníků se stará o osiřelé děti křesťanských mučedníků a poskytuje jim finanční podporu. Zprostředkováváme odbornou přípravu na zaměstnání a zdravotní péči, provozujeme také azylový dům.

 

Nejnovější zpráva z Egypta: Záhadné zmizení křesťanských žen (06. 07. 2017)


20. 03. 2017

Eritrea

 

 

Kategorie: země s omezenou svobodou vyznání

Nejrozšířenější náboženství: islám 47,4 %, křesťanství 48,8 %

Převládající ideologie: diktatura

 

Charakteristika: V Eritreji stále panuje vláda jedné strany. Jednu z nejuzavřenějších zemí na světě navíc ohrožují sucha a nedostatek potravin.

Život místních křesťanů: Vláda zavedla povinnou registraci náboženských skupin, ale příslušné úřady žádné registrace neudělují. Policisté zatýkají členy neregistrovaných křesťanských společenství, kteří jsou následně zadržováni bez obvinění, nemohou kontaktovat právníky ani přijímat návštěvy příbuzných. Lidé zatčení z náboženských důvodů končí v nejhorších věznicích a jsou vystaveni nejkrutějšímu zacházení. Na křesťany také bývá vyvíjen nátlak, aby se zřekli své víry.

Aktivity Hlasu mučedníků: Hlas mučedníků v Eritreji podporuje 228 nejpotřebnějších rodin křesťanských vězňů.

 

Nejnovější zpráva z Eritreje: Výrazný nárůst počtu zadržených křesťanů (30. 06. 2017)


30. 03. 2017

Etiopie

 

 

Kategorie: sledovaná země

Nejrozšířenější náboženství: křesťanství 60,1 %, islám 34 %

Převládající ideologie: islám

 

Charakteristika: Etiopie je nejstarší nezávislý africký stát, současně druhý nejlidnatější a také jeden z nejchudších.

Život místních křesťanů: Etiopie byla letos přeřazena z kategorie „projevy nepřátelství vůči křesťanům“ do kategorie „sledovaná země“. Navzdory značnému počtu muslimů není islámský extrémismus sužující jiné africké státy v Etiopii tak rozšířený. K útokům příslušníků radikálních skupin na křesťany dochází v Etiopii jen vzácně. (V říjnu 2016 nicméně jeden křesťan přišel o život při útoku na kostel.)

Aktivity Hlasu mučedníků: Hlas mučedníků se podílí na organizaci přípravných seminářů pro pastory a také podporuje místní pracovníky sloužící „v přední linii“.

 

Nejnovější zpráva z Etiopie: Návrh zákona omezuje křesťanské aktivity (13. 05. 2017)


31. 12. 2014

Filipíny

 

 

Na druhém největším filipínském ostrově Mindanao neustále dochází k násilným střetům mezi vládními jednotkami a muslimskými povstalci. Po čtyřicet let trvajícím konfliktu, který si vyžádal více než 120 000 obětí, zástupci vlády a separatistické „Islámské fronty osvobození lidu Moro“ zahájili v roce 2012 mírové rozhovory s cílem vytvoření autonomní oblasti Bangsamoro. Nová autonomní oblast by měla mít od roku 2016 vlastní vládu a nahradí dosavadní čtyři autonomní oblasti ovládané muslimskými skupinami souhrnně označované jako „Autonomní oblast Muslimské Mindanao“. Několik vzbouřeneckých skupin se jednání neúčastní – Národní fronta osvobození lidu Moro, Islámští bojovníci za svobodu z Bangsomoro a další frakce i nadále narušují bezpečnost oblasti. V regionu operují také další islámské skupiny, jako například s al-Kajdou spřízněná Abú Sajjáf.

 

Kategorie: projevy nepřátelství vůči křesťanům

Náboženství: muslimové 30 %, ostatní 70 %

Ideologie: islám

Nejvyšší představitel: prezident Benigno Simeon „Noynoy“ Cojuangco Aquino III.

 

K většině útoků na křesťany dochází na území muslimské autonomní oblasti nebo v jejím bezprostředním okolí, občasné incidenty se však vyskytují i ve vzdálenějších lokalitách, do kterých se teroristé snaží rozšířit svůj vliv. Muslimští radikálové na ostrově Mindanao se smaží vyhnat křesťany ze svého území – zabírají půdu, kradou dobytek a někdy se uchylují i k vraždám; s útoky často záměrně čekají do žní. Napadené křesťanské vesnice trvale obsazují nebo jen vyloupí všechno, co má nějakou hodnotu. Řada křesťanů byla zastřelena při práci na poli, pastoři se stávají terčem únosů. Křesťané musejí být velmi obezřetní zejména při cestování – mnoho jich zmizelo nebo přišlo o život právě na cestách. Hlas mučedníků na Filipínách pořádá konference pro pastory a další křesťanské služebníky s cílem povzbuzení křesťanských vedoucích žijících v oblastech s muslimskou většinou.

 

Nejnovější zpráva z Filipín: O neotřesitelné víře jedné dívenky (01. 07. 2017)


08. 02. 2015

Indie

 

 

Indie je nejlidnatější demokratickou zemí na světě a po Číně druhou nejlidnatější vůbec. Je to také země velmi rozmanitá – jazykově, kulturně i nábožensky. Společenské a politické struktury v Indii jsou do značné míry určovány náboženstvím, kastou a jazykem. Navzdory pokračujícímu zapojování Indie do světové ekonomiky převážná část venkovského obyvatelstva stále živoří v bídě. Indie je kolébkou hinduismu, žije zde také druhá nejpočetnější muslimská populace na světě (po Indonésii). K islámu se hlásí 14 procent z celkového počtu 1,2 miliardy obyvatel.

 

Kategorie: projevy nepřátelství vůči křesťanům

Náboženství: hinduisté 74,3 %, křesťané 5,8 %

Ideologie: hinduismus

Nejvyšší představitel: prezident Pranáb Mukherdží

 

Indická ústava obsahuje záruku svobody náboženského vyznání. Navzdory tomu byly v sedmi z celkem 29 spolkových států přijaty zákony zakazující „vynucené konverze“ a v několika dalších státech jsou obdobné úpravy zvažovány. Tyto zákony, které jsou často zneužívány proti křesťanům, kriminalizují konverze „vynucené, podvodné nebo takové, při kterých dochází ke svádění“. Pokud chce někdo sám konvertovat od hinduismu nebo k jinému náboženství někoho přivést, ve spolkových státech Gudžarát a Madhjapradéš musí podat žádost v třicetidenním předstihu a získat povolení úřadů. Za nedodržení příslušných ustanovení hrozí indickým občanům vězení a vysoké pokuty. Násilnosti proti křesťanům nabývají nejrůznějších podob – pálení Biblí, ničení církevních budov a dalšího majetku, věznění, bití a někdy i vraždy. Útočníci bývají obviněni jen zřídkakdy. V květnu 2014 byl zvolen ministerským předsedou Narendra Modi, vůdce strany Bharatíja Džanata (BJP). V této souvislosti se rozšířily obavy z možného posílení vlivu organizace Ráštríj Svajamsévak Sangh (RSS), což je nacionalisticko-fašistické hnutí, obecně vnímané jako ideová základna pro BJP. Vůdci RSS v některých spolkových státech veřejně prohlásili, že RSS má v plánu využívat vánoční svátky k obracení křesťanů zpátky k hinduismu. V září skupina radikálních hinduistů přinutila křesťanské manžele podstoupit hinduistický očistný rituál, kterým se měli navrátit k hinduistické víře. Hlas mučedníků poskytuje místním křesťanským pracovníkům evangelizační filmy a projektory, Bible a další křesťanskou literaturu. Také zajišťujeme lékařskou pomoc pro křesťany, kteří se stanou obětí pronásledování.

 

Nejnovější zpráva z Indie: Vesničanům odepřen přístup k vodě nezbytné pro zavlažování (21. 07. 2017)


08. 12. 2014

Indonésie

 

 

V Indonésii funguje stabilní, zdravý demokratický systém. Žije zde nejvíce muslimů na světě, v žebříčku celkového počtu obyvatel zaujímá Indonésie čtvrté místo. Náboženská tolerance zde má dlouhou historii a místní obyvatelé si mohou svobodně zvolit libovolné z šesti oficiálně povolených vyznání, včetně katolické nebo protestantské víry. V praxi jsou však muslimové v mnoha ohledech zvýhodňováni. Poslední dobou dochází k posilování pozic radikálního islámu, který je příčinou sektářského násilí a teroristických útoků.

 

Kategorie: projevy nepřátelství vůči křesťanům

Náboženství: muslimové 80,3 %, křesťané 15,9 %

Ideologie: islám

Nejvyšší představitel: prezident Joko Widodo

 

Od křesťanských skupin v Indonésii přicházejí informace o nárůstu účasti na sborových shromážděních v posledních letech – tento trend je v převážně sunnitské zemi předmětem svárů. V nedávné době místní orgány nechaly zavřít řadu evangelikálních modliteben a zavedly vyhlášky usilující o omezení růstu církve. K ukončování činnosti křesťanských společenství dochází i násilím, ke kterému se extrémisté často uchylují s tichým souhlasem místních nebo provinčních úředníků. Podle zprávy sdružení Forum Komunikasi Kristiani Jakarta vzrostl počet útoků z pouhých deseti v roce 2010 na 75 v roce 2013. Podle Společného ministerského dekretu vydaného v roce 1969 a novelizovaného v roce 2006 musí všechny náboženské skupiny v Indonésii žádat o povolení k výstavbě nebo provozování objektu určeného k bohoslužbám; v praxi musí toto nařízení dodržovat pouze nemuslimové. Úprava také vyžaduje, aby s existencí církevní budovy vyjádřila svůj souhlas většina sousedů v oblasti. Povolení někdy nebývá uděleno a dochází také k uzavírání (v minulosti schválených) modliteben, na které si muslimové stěžují. Hlas mučedníků poskytuje materiály místním evangelistům a organizuje biblické kursy pro studenty, kteří následně zvěstují evangelium ve svém okolí. Kromě toho Hlas mučedníků distribuuje Bible v oblastech, kde došlo k nedobrovolnému ukončení činnosti místních sborů, a také podporuje sirotky, kteří přišli o rodiče při útocích na křesťanské osady v letech 1999 až 2004.

 

Nejnovější zpráva z Indonésie: Guvernér odsouzen k odnětí svobody na základě obvinění z údajného rouhání (20. 05. 2017)


05. 01. 2015

Irák

 

 

Irák stále usiluje o nastolení politické i hospodářské stability. Vojenský konflikt mezi Spojenými státy a Irákem v letech 2003 až 2011 postupně vystřídaly sektářské bojůvky. Koncem roku 2014 byla sestavena nová vláda, která by měla sjednotit sunnitské a kurdské vedoucí představitele ke společnému postupu proti Islámskému státu, jehož oddíly již obsadily nejméně třetinu země a přinutily tisíce obyvatel uprchnout do částečně autonomního Kurdistánu na severovýchodě. Tisíce obyvatel, kteří přišli o domov v předchozím konfliktu, žijí v provizorních obydlích bez zajištění základních potřeb. Od začátku ozbrojeného konfliktu v Sýrii v roce 2001 navíc do Iráku uprchlo téměř 300 000 Syřanů. Komise Spojených států pro mezinárodní náboženskou svobodu (USCIRF) zařadila Irák na seznam „zemí zvláštního zájmu“ v roce 2008.

 

Kategorie: země s omezenou svobodou náboženského vyznání

Náboženství: muslimové 95,9 %, křesťané 1,6 %

Ideologie: islám

Nejvyšší představitel: prezident Fuád Masúm

 

Iráčtí křesťané v každodenním životě i při zvěstování evangelia zakoušejí zvláštní kombinaci nárůstu svobody doprovázené intenzivním pronásledováním. Islámští extrémisté se zaměřují na křesťanské vedoucí, společenství i firmy vlastněné křesťany. Přestože je islám státním náboženstvím, ústava garantuje „veškerá náboženská práva každého jednotlivce“. Jiné zákony nicméně omezují svobodu ke změně vyznání. Aby křesťanské společenství mohlo získat oficiální registraci, potřebuje k tomu 500 členů a souhlas Rady iráckých církví. V rozmezí let 2003 a 2014 uprchla ze země přibližně polovina křesťanů. Se vstupem jednotek IS do Iráku v roce 2014 mnozí zbývající křesťané nedobrovolně přišli o domov nebo sami uprchli. Když Islámský stát v červnu 2014 napadl Mosul (druhé největší irácké město), přibližně 35 000 tamějších křesťanů obdrželo ultimátum, aby konvertovali k islámu, začali platit vysokou daň (výpalné), nebo město opustili – jinak přijdou o život. Téměř všichni uprchli. Navzdory pronásledování a těžkostem jsou mnozí Iráčané v současné době nebývale otevření evangeliu. Hlas mučedníků pomáhá křesťanům zajistit dočasnou střechu nad hlavou a základní potřeby. Také podporujeme rodiny mučedníků a po celém Iráku poskytujeme materiály místním evangelistům, služebníkům zakládajícím společenství podzemní církve i lidem, kteří v zemi distribuují Bible.

 

Nejnovější zpráva z Iráku: Holčička unesená před třemi lety bojovníkem Islámského státu se vrátila k rodině (18. 06. 2017)


07. 02. 2015

Írán

 

 

Írán je konstituční republika s teokratickými prvky, jejíž občané jsou diskriminováni na základě náboženského vyznání a přesvědčení. V roce 2011 proběhla v zemi série demonstrací, jejichž účastníci se dožadovali politických reforem; demonstrace však byly potlačeny a nespokojenost místních obyvatel přetrvává. Přestože se po volbách v červnu 2013 dostali k moci noví zvolení představitelé, kteří by měli být „umírnění“, situace v oblasti náboženské svobody se stále zhoršuje, zejména pro konvertity ke křesťanství. Mladí Íránci, kteří tvoří většinu populace, jsou zklamaní z náboženství i z vládnoucího režimu a často bývají velmi otevření vůči evangeliu. Komise Spojených států pro mezinárodní náboženskou svobodu (USCIRF) zařadila Írán na seznam „zemí zvláštního zájmu“ v roce 1999.

 

Kategorie: země s omezenou svobodou náboženského vyznání

Náboženství: muslimové 98,6 %, křesťané 0,5 %

Ideologie: islám

Nejvyšší představitel: ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

 

Íránská evangelikální církev vůbec nejrychleji rostoucí církví na světě. Podle umírněných odhadů žije v zemi více než 100 000 křesťanů íránského původu. Pronásledování stále nabývá na intenzitě a od roku 2010 bylo v Íránu zatčeno a uvězněno přibližně 400 křesťanů. Oficiálním náboženstvím je šíitská odnož islámu a s následovníky všech ostatních vyznání je zacházeno velmi tvrdě. Protestantští pastoři nesmějí kázat ve fársí (úřední jazyk), mohou používat pouze arménštinu nebo syrštinu. Téměř všechna křesťanská společenství, která se odmítla podrobit těmto požadavkům, musela nedobrovolně ukončit činnost. Misijním organizacím jsou hranice země uzavřeny, zvěstování evangelia muslimům je zakázáno. Křesťané jsou diskriminováni v oblasti vzdělávání a zaměstnávání, omezeny jsou také možnosti pronájmu a vlastnictví nemovitostí. Odpadlíkům od islámu hrozí trest smrti. Policisté pořádají razie na domácí shromáždění, zadržují účastníky a členům společenství vyhrožují. Vydávání, dovoz nebo tisk Biblí a další křesťanské literatury je nelegální. Šíření evangelia však napomáhají moderní technologie. Boží slovo se šíří na internetových debatních serverech a prostřednictvím křesťanské satelitní televize. Hlas mučedníků v Íránu podporuje distribuci křesťanských materiálů a šíření poselství evangelia v digitální podobě. Také podporujeme vedoucí sítě podzemní církve formou školení a křesťanské literatury. Kromě toho pomáháme rodinám věrných křesťanských služebníků, kteří kvůli svým aktivitám skončili ve vězení.

 

Nejnovější zpráva z Íránu: Křesťané odsouzeni k dlouhým trestům odnětí svobody (13. 07. 2017)


15. 02. 2015

Izrael

 

 

Izrael, jediná země na světě s židovskou většinou, je parlamentní demokracií. Od vzniku novodobého státu v roce 1948 je Izrael permanentním dějištěm konfliktů – s armádami okolních znepřátelených zemí, sofistikovanými jednotkami domobrany i islámskými teroristy. Pásmo Gazy a Západní břeh Jordánu jsou předmětem neustálých sporů mezi Izraelem a arabským světem. Izrael si udržuje pod kontrolou přístup na obě území a k jejich palestinským obyvatelům. V současné době je za vážné ohrožení národní bezpečnosti považován íránský jaderný program i nestabilita vyvolaná aktivitami islamistů v okolních zemích.

Pobřeží Gazy – toto malé území na jihozápadě Izraele se rozkládá podél Středozemního moře a hraničí s Egyptem. S více než 1,5 miliony obyvatel se jedná o jedno z nejhustěji osídlených míst na světě. Od roku 2007 ovládá pásmo Gazy Hamás, což je současně politické hnutí a islámská teroristická organizace. Obnovený konflikt vedl k mírovým rozhovorům v roce 2014, napětí však neopadlo. Izrael a Egypt blokují prakticky veškerý vývoz z Gazy a významně omezují dovoz, což má závažné dopady na místní hospodářství. Více než 70 procent obyvatel Gazy žije v chudobě a je závislých na humanitární pomoci. OSN uvádí, že zásobuje potravinami téměř 800 000 lidí.

Západní břeh – toto území se nachází na východě Izraele, hraničí s Jordánskem a Mrtvým mořem. Na Západním břehu žije více než 2,5 milionu obyvatel, z toho 80 procent palestinských Arabů. Západní břeh spravuje Palestinská autonomie (Palestinská národní správa, resp. částečně uznaný Stát Palestina, pozn. překl.), nicméně části Západního břehu stále kontrolují židovské osady a izraelská armáda.

 

Kategorie: projevy nepřátelství vůči křesťanům

Náboženství: Izrael: židé 75,4 %, muslimové 16,7 %, křesťané 2,0 % • Palestinská území: muslimové 87,7 %, křesťané 1,6 %

Ideologie: ortodoxní judaismus/islám

Nejvyšší představitel: prezident: Re’uven Rivlin • de facto ministerský předseda Pásma Gazy: Ismail Haniya • prezident Palestinské autonomie / Státu Palestina: Mahmúd Abbás

 

V Izraeli žije více než 120 tisíc věřících v Ježíše, včetně přibližně 17 000 mesiánských židů. Mezi palestinskými Araby nalezneme podle odhadů 8 tisíc evangelikálních křesťanů, z toho 1 400 na Západním břehu a 300 v Pásmu Gazy. Obecně se státní orgány snaží zajišťovat obyvatelům svobodu náboženského vyznání, nicméně na Západním břehu a v Gaze je uplatňováno právo šaría. Co se týče pronásledování, každá ze tří částí Izraele je v tomto ohledu specifická. Pronásledováni a obtěžováni jsou křesťané pocházející z arabského i židovského prostředí, někdy dochází i k násilnostem. Muslimští extrémisté dlouhodobě pronásledují arabské křesťany, zejména konvertity od islámu. Jsou známy případy, kdy úřady vyzvaly křesťanské konvertity k přestěhování do jiné oblasti, pokud chtějí problémům a potenciálnímu pronásledování předejít. Přestože se na Západním břehu členové několika společenství scházejí zcela veřejně, ve venkovských oblastech na Západním břehu i v Gaze je situace arabských křesťanů komplikovanější. V Izraeli působí dobře organizovaná a financovaná ultraortodoxní židovská skupina Jad L’Achim, která usiluje o vymýcení křesťanského svědectví z Izraele. Tato skupina a jí podobné se v posledních letech uchylují k násilnostem a jiným formám pronásledování mesiánských židů, křesťanů a křesťanských misionářů. Hlas mučedníků podporuje pronásledované křesťany v arabských i židovských oblastech, pomáhá jim zmírňovat důsledky pronásledování i získávat protivníky pro Krista.

 

Nejnovější zpráva z Izraele: Židé nebo odpadlíci? (28. 02. 2016)


16. 02. 2015

Jemen

 

 

Jemen je nejchudší zemí Arabského poloostrova. Neutěšené hospodářské poměry, vysoká míra nezaměstnanosti a politické nepokoje vedly k vynucené rezignaci prezidenta Alího Abdalláha Sáliha v únoru 2012. Separatistická hnutí a buňky al-Kajdy dlouhodobě představují závažný problém pro místní vládu, která se opakovaně musí vypořádávat s projevy násilí v jižní části země, usilující o odtržení od severu. Hútijští vzbouřenci ze severního Jemenu koncem loňského roku obsadili hlavní město San’á a důležitý přístav Hodejda. Islám má v Jemenu velmi konzervativní podobu, veškerá legislativa vychází z právního řádu šaría. Země je také útočištěm pro islámské radikály, kteří často unášejí a zadržují cizince a požadují za jejich propuštění výkupné.

 

Kategorie: země s omezenou svobodou náboženského vyznání

Náboženství: muslimové 99,9 %, křesťané 0,1 %

Ideologie: islám

Nejvyšší představitel: prezident Abd Rabu Mansur Hadi

 

Dát před lidmi najevo svou víru v Ježíše je pro Jemence velmi nebezpečné, pronásledování je velmi intenzivní. Nemuslimové mají zakázáno zvěstovat evangelium a muslimové nesmějí ke křesťanství konvertovat; praktikovat neislámská náboženství mohou pouze cizí státní příslušníci v soukromí. Jemenským konvertitům hrozí v případě odhalení trest smrti, silnou averzi vůči konverzím nalezneme i v rodinách. Muslimští vůdci v mešitách otevřeně kážou nenávist vůči Západu. Hlas mučedníků podporuje odbornou přípravu jemenských křesťanů, aby mohli nalézt lepší zaměstnání na podporu svých rodin a společenství.

 

Nejnovější zpráva z Jemenu: Naléhavá prosba uneseného misionáře (27. 05. 2017)


22. 03. 2015

Jordánsko

 

 

Jordánsko je významným politickým hráčem v oblasti Blízkého východu. Nachází se na křižovatce mnoha cest z biblických dob a v současné době je jednou ze dvou arabských zemí, které uzavřely mírovou dohodu s Izraelem. Země neoplývá přírodním bohatstvím a potýká se s četnými hospodářskými problémy, nezaměstnaností a rychle rostoucím počtem obyvatel. Od roku 2011 Jordánsko přijalo více než 600 tisíc uprchlíků ze Sýrie, v roce 2014 dorazila další vlna utečenců z Iráku. Uprchlická krize dlouhodobě zatěžuje již tak omezené zdroje a Jordánsko je proto do značné míry závislé na mezinárodní pomoci. Země dlouhodobě usiluje o dosažení míru v regionu, přestože sama čelí celé řadě bezpečnostních problémů, včetně vzestupu radikálního islámu v Iráku.

 

Kategorie: země s omezenou svobodou náboženského vyznání

Náboženství: muslimové 96,5 %, křesťané 2,2 %

Ideologie: islám

Nejvyšší představitel: král Abdalláh II.

 

Státním náboženstvím je islám, režim však víceméně podporuje náboženskou svobodu. Ústava umožňuje občanům praktikovat náboženství dle vlastní volby, pokud tím „nenarušují veřejný pořádek nebo morálku a nedostávají se do konfliktu s islámským zákonem“. Historicky se křesťané v Jordánsku nikdy nepotýkali s vážnějšími potížemi, umožněno je i nenápadné zvěstování evangelia. Poslední dobou se však jordánští křesťané, místní i uprchlíci, stále častěji stávají terčem pronásledování ze strany příbuzných, zaměstnavatelů a většinové společnosti. Současně dochází k nárůstu případů „vražd ze cti“ křesťanů, v rámci kterých muslimská rodina připraví o život svého člena, který opustil islám. Mnoho křesťanů z tradičních církví již ze země odešlo, počet evangelikálů však roste a ke Kristu se obracejí stále další lidé. Hlas mučedníků podporuje evangelizační aktivity a zprostředkovává pronásledovaným křesťanům lékařskou pomoc. Také dodáváme Bible skupině spolupracovníků místní televizní stanice pro potřeby následné služby divákům, kteří po shlédnutí některého z pořadů projeví zájem o křesťanství. (Stanice vysílá v arabštině.)

 

Nejnovější zpráva z Jordánska: Sestry musely kvůli konverzi ke křesťanství utéct z domova (30. 01. 2015)


17. 12. 2014

Kazachstán

 

 

Kazachstán je po Rusku druhou největší postsovětskou republikou. Prezident Nursultan Nazarbajev, bývalý předseda komunistické strany, zastává svůj úřad od vyhlášení nezávislosti země v roce 1991. Kazaši, kteří tvoří necelé dvě třetiny z celkového počtu obyvatel, se sice formálně hlásí k islámu, nejsou však ve víře příliš horliví. Příslušníci ostatních etnických skupin praktikují zejména sunnitský islám, ruské pravoslaví a protestantismus.

 

Kategorie: země s omezenou svobodou náboženského vyznání

Náboženství: muslimové 53,7 %, křesťané 12,2 %

Ideologie: islám

Nejvyšší představitel: prezident Nursultan A. Nazarbajev

 

Kazachstán kdysi býval poměrně liberální středoasijskou zemí. Situace se radikálně změnila koncem roku 2011, kdy byl schválen nový represivní zákon o náboženství. Všechna náboženská uskupení musela podat žádost o obnovení registrace, což byl složitý a finančně náročný proces, kvůli kterému řada společenství ukončila činnost. Veškeré neregistrované akce náboženského charakteru jsou zakázané, stejně jako soukromé náboženské vyučování a proselytismus. Přísně regulovány jsou i aktivity registrovaných skupin. Tresty pro narušitele zákona zahrnují krátkodobé odnětí svobody, pokuty, zabavování bytů a další postihy. V roce 2012 byla přijata nová opatření v oblasti cenzury náboženské literatury, projednávala se i další opatření, která měla „ukončit nezákonné využívání objektů k bohoslužbám“. Nově zavedené paragrafy trestního řádu ukládají delší tresty odnětí svobody a vyšší pokuty za porušování určitých ustanovení. Křesťanským konvertitům hrozí problémy ze strany úřadů, zapálených muslimů i rodinných příslušníků. Hlas mučedníků se podílí na tisku a distribuci křesťanské literatury.

 

Nejnovější zpráva z Kazachstánu: Středoškolský učitel propuštěn z vězení (15. 07. 2017)


12. 04. 2015

Keňa

 

Nejpalčivějšími problémy v Keni jsou vysoká nezaměstnanost a chudoba. Většina Keňanů živoří pod hranicí bídy – musí vystačit s necelým dolarem na den. Situaci komplikuje také vzkvétající obchod s drogami a rozšiřující se slumy na předměstích. Stále více dětí končí na ulici a v důsledku AIDS přibývá také sirotků. Navzdory poklesu míry nakažených každý den umírá v Keni na tuto nemoc přibližně 150 lidí.

 

Kategorie: sledovaná země

Náboženství: křesťané 83 %, muslimové 8 %

Ideologie: islám

Nejvyšší představitel: prezident Uhuru Kenyatta

 

Keňané mají ze zákona svobodu náboženského vyznání. Téměř 50 procent obyvatel země se hlásí k evangelikálnímu křesťanství, o 17 procent více než v roce 1960. Přímořská a severozápadní část země jsou tradičně muslimské; muslimové se snaží tyto oblasti zcela islamizovat a zavést zde právní řád šaría. Také nutí místní nemuslimy ke konverzi; někdy jim za obrácení nabízejí peníze, jindy vyhrožují. Konvertité od islámu ke křesťanství jsou často obtěžováni a nejrůznějšími způsoby pronásledováni, dochází i k násilnostem. V příhraničí se k násilí často uchylují také radikální islamisté ze Somálska. Teroristé již v minulosti napadli celou řadu keňských společenství a připravili o život jejich pastory a další křesťany, včetně dětí. Hlas mučedníků v Keni podporuje několik děti, které při podobných útocích osiřely.

 

Nejnovější zpráva z Keni: Učitel zastřelen v přítomnosti žáků (22. 06. 2017)


11. 02. 2015

Kolumbie

 

 

Kolumbie je stále sužována násilnostmi, přestože vláda od roku 2002 dosáhla významného zlepšení bezpečnostní situace. V důsledku aktivit partyzánských a polovojenských oddílů se Kolumbie nachází na druhém místě na světě v počtu uprchlíků v rámci vlastní země, který v současné době čítá 4 miliony. V říjnu 2012 FARC (Revoluční ozbrojené síly Kolumbie – lidová armáda) oficiálně zahájila mírové rozhovory s vládou týkající se územních sporů, nejrůznějších politických otázek a obchodu s drogami. Dohoda, která by 50 let trvající násilný konflikt ukončila, se připravuje již více než dva roky.

 

Kategorie: projevy nepřátelství vůči křesťanům

Náboženství: křesťané 94,4 %, bez vyznání 2,4 %

Ideologie: marxistický terorismus (FARC)

Nejvyšší představitel: Juan Manuel Santos Calderón

 

Partyzáni, drogové kartely a polovojenské organizace se cíleně zaměřují na náboženské vedoucí představitele, kteří vystupují proti jejich drogovým obchodům a obracením místních lidí ke křesťanství je připravují o rekruty (a potenciální rekruty). Polovojenské a partyzánské skupiny se nevyhýbají ani vraždám za bílého dne na ulicích a v autobusech. Mnoho pastorů již přišlo o život nebo uprchlo ze země. V červenci 2014 partyzáni z FARC vtrhli do domu místního pastora a zastřelili jeho ženu, která o dva týdny dříve hovořila o evangeliu s jedním z partyzánských velitelů. Hlas mučedníků podporuje tohoto pastora a osiřelé dcery. Kromě toho v zemi sloužíme vězňům, provozujeme azylový dům pro rodiny zavražděných pastorů, poskytujeme materiály evangelistům sloužícím na nepřátelských územích a distribuujeme Bible a křesťanskou literaturu.

 

Nejnovější zpráva z Kolumbie: Výhrůžky zabitím versus služba (15. 05. 2017)


17. 02. 2015

Kuba

 

 

Po dlouhých desetiletích předal Fidel Castro vládu nad Kubou svému bratru, generálovi Raúlu Castrovi. V čele země tak nyní stojí generál Castro a tým spolupracovníků loajálních vůči komunistické straně. Raúl pomalu zavádí hospodářské reformy a zdá se, že dochází také ke zlepšování vztahů se Spojenými státy. Přestože ústava obsahuje záruky svobody náboženského vyznání, kubánský režim se stále snaží ovládat většinu aspektů života místních obyvatel prostřednictvím komunistické strany, byrokratického aparátu a útvaru státní bezpečnosti.

 

Kategorie: země s omezenou svobodou náboženského vyznání

Náboženství: křesťané 56,5 %, bez vyznání 25,0 %

Ideologie: komunismus

Nejvyšší představitel: prezident-generál Raúl Castro Ruz

 

V posledních několika letech evangelikální křesťané zažívají větší volnost – i když se scházejí bez povolení, úřady jejich aktivity většinou přehlížejí. Díky změnám v oblasti vydávání cestovních dokladů získalo mnoho církevních vedoucích možnost opustit Kubu a poprvé v životě se podívat do zahraničí. V roce 2010 byl otevřen nový katolický seminář – jedná se o vůbec první nově postavenou schválenou církevní budovu od revoluce v roce 1959. Navzdory určitým zlepšením situace stále dochází k případům zatýkání, špatného zacházení, odsouvání na okraj společnosti i otevřené opozice ze strany úřadů. Křesťané také prakticky nemají možnost zastávat určité pracovní pozice. K zatýkání dochází méně často než dříve, církevní vedoucí a evangelisté jsou však stále krátkodobě zadržováni, je jim zabavován a ničen osobní majetek, někteří mají zkušenost i s fyzickým bitím. V roce 2014 byla přijata nová zákonná opatření, podle kterých si církevní společenství nesmí zřídit více než jeden bankovní účet a pro státní orgány je jednodušší k účtům nepohodlných náboženských uskupení blokovat přístup. Školní děti jsou nuceny zapírat Krista a přijímat komunismus, dospívající křesťané často kvůli víře nemohou dokončit střední školu nebo se dostat na univerzitu. Úřad pro náboženské záležitosti, prodloužená ruka kubánské komunistické strany, se aktivně snaží ovládat křesťanská společenství formou dohledu, infiltrace a obtěžování církevních vedoucích. Pastoři vědí o tom, že jejich společenství infiltrují a bedlivě sledují tajní agenti. Již 54 let na ostrově neexistuje žádné křesťanské knihkupectví. Bible se do země dostávají jen prostřednictvím členských církví Ekumenické rady, které vedou věřící k oslavě socialistické revoluce a kubánského režimu. Součástí tohoto uskupení je však pouze 10 procent místních sborů a tak je přístup k Biblím omezený. Kubánské zákony zakazují neschválená setkání více než 12 osob a tak se mnoho křesťanů schází v neregistrovaných domácích společenstvích. Hlas mučedníků přispívá na opravy budov používaných těmito sbory a také podporuje týmy evangelistů.

 

Nejnovější zpráva z Kuby: Pastorovi je vyhrožováno zatčením (17. 03. 2016)


23. 03. 2015

Kuvajt

 

 

V Kuvajtu je praktikován relativně liberální islámský režim. Téměř všichni Kuvajťané jsou muslimové, s výjimkou přibližně 100 až 200 křesťanů a několika vyznavačů víry bahá’í. Mezi zahraničními státními příslušníky nalezneme 450 000 křesťanů, 400 000 hinduistů a 100 000 buddhistů. Přestože ústava hlásá „absolutní svobodu“ vyznání, v praxi je náboženská svoboda omezována celou řadou nejrůznějších opatření. Oficiálním náboženstvím je sunnitský islám, silný vliv má i právní řád šaría. Kuvajt je první arabskou zemí v oblasti Perského zálivu s voleným parlamentem. Ženy získaly prakticky veškerá politická práva v roce 2005, od roku 2009 mohou zažádat o vystavení cestovního pasu bez souhlasu manžela. Sdělovací prostředky si musí počínat velmi opatrně při zveřejňování jakýchkoli informací o státních představitelích. Tiskový zákon také zakazuje veškeré zmínky o Mohamedovi, které by mohly být vnímány jako urážlivé.

 

Kategorie: země s omezenou svobodou náboženského vyznání

Náboženství: muslimové 81,6 %, křesťané 13,8 %

Ideologie: islám

Nejvyšší představitel: emír Sabah al-Ahmad al-Džabír al-Sabah

 

Zvěstování evangelia Kuvajťanům je zakázáno. Pokud někdo z místních konvertuje ke křesťanství a ke své víře se přizná, hrozí mu pronásledování a zatčení, přesto tak poslední dobou činí stále více členů neoficiálních společenství. Zahraniční křesťané mohou v Kuvajtu svobodně žít a pracovat, nicméně své náboženské aktivity musí omezit na uzavřené církevní prostory vyhrazené k tomuto účelu. Získat pozemek k výstavbě nové církevní budovy v současné době není možné. Státní občanství mohou získat pouze muslimové. V zemi existuje několik domácích společenství a je možné legálně prodávat Bible. Přestože státní orgány neumožňují existenci neislámských nakladatelství náboženského zaměření, místní soukromá společnost obdržela svolení k dovozu Biblí a dalších křesťanských materiálů (výhradně pro potřeby oficiálně schválených církevních společenství). Dovážené materiály nesmějí „urážet islám“. Komunita místních věřících je nepočetná, ale pomalu roste.

 

Nejnovější zpráva z Kuvajtu: Aktualizace: Nejvyšší představitel Kuvajtu nepodepsal návrh zákona obsahující trest smrti (07. 07. 2012)


26. 03. 2015

Kyrgyzstán

 

Kyrgyzstán získal nezávislost v roce 1991 po rozpadu Sovětského svazu. Všeobecně rozšířená chudoba společně s etnickými konflikty mezi severem a jihem jsou příčinou dlouhodobě přetrvávajícího politického napětí. Přestože v roce 2011 proběhly demokratické volby a při nástupu současného prezidenta došlo poprvé v historii země k pokojnému předání moci, situace v Kyrgyzstánu je stále nestabilní. Jedním z problémů jsou pouliční nepokoje organizované různými skupinami na území celého státu. Obyvatelé severní části země jsou ovlivněni ruskou kulturou a praktikují ruské pravoslaví, jih je tradičnější a většina místních se hlásí k sunnitskému islámu. Ústava obsahuje záruky svobody náboženského vyznání, konverze ke křesťanství je však vnímána jako zrada etnické příslušnosti i vlastní rodiny. Mezi lidmi roste zájem o islám a sílí také napětí mezi Uzbeky a Kyrgyzy – často dochází ke sporům o pozemky a domy.

 

Kategorie: země s omezenou svobodou náboženského vyznání

Náboženství: muslimové 88,7 %, křesťané 5,3 %

Ideologie: islám

Nejvyšší představitel: prezident Almazbek Atambajev

 

Místní zákony přislibují dodržování náboženské svobody, v praxi jsou však často porušovány. V únoru 2014 byl vydán prezidentský dekret, který posílil pravomoci režimem podporované Muslimské rady. Kromě toho byly oznámeny připravované novelizace zákonů, které by měly svobodu vyznání ještě více omezit. Křesťanům je zcela běžně ničen majetek, jsou zastrašováni a fyzicky napadáni. Zákon o náboženství z roku 2009 obsahuje zákaz náboženských konverzí a distribuce literatury náboženského charakteru. Registrace náboženských uskupení je povinná. Křesťanské společenství musí mít k získání registrace nejméně 200 dospělých členů, kteří jsou občany Kyrgyzstánu. (V minulosti stačilo deset dospělých členů.) Představitelé státních orgánů navíc nedávno prohlásili, že zakážou činnost církví, aby „uklidnili“ muslimskou většinu. V dubnu 2014 byl vydán zákaz činnosti protestantského společenství na základě tvrzení, že čtrnáct let stará smlouva o nabytí budovy je z formálních důvodů neplatná. Hlas mučedníků v současné době podporuje křesťany ze dvou místních rodin v oblasti přípravy na drobné podnikání, aby si mohli vydělat na živobytí. Jedná se o jediné křesťany v regionu.

 

Nejnovější zpráva z Kyrgyzstánu: Kyrgyzský parlament zvažuje zpřísnění cenzury (18. 07. 2012)


24. 02. 2015

Laos

 

 

Komunistická strana, která v Laosu zaujímá vedoucí úlohu od roku 1975, udržuje úzké styky s vietnamským a čínským režimem. Moc a vliv sousedního Vietnamu, Číny a Barmy přispívají k určité hospodářské i geografické izolaci země. Právě tato izolace umožnila v nedávné době opětovné vzedmutí vlny pronásledování křesťanů komunistickými orgány, které se cítí být protestantským křesťanstvím ohroženy. Převládajícím náboženským vyznáním je theravádský buddhismus; mezi příslušníky horských kmenů je rozšířeno také uctívání duchů. Přestože v Laosu není žádné oficiální státní náboženství, režim finančně podporuje a propaguje buddhismus jako součást národní kultury. Pro buddhisty navíc neplatí řada omezení uvalovaných na příslušníky ostatních skupin.

 

Kategorie: země s omezenou svobodou náboženského vyznání

Náboženství: buddhisté 57,3 %, křesťané 3,4 %

Ideologie: komunismus

Nejvyšší představitel: prezident generálporučík Choummaly Sayasone

 

Laos je jednou z posledních komunistických zemí na světě, což pro místní křesťany znamená život v neustálé nejistotě, plný nepředvídatelných situací. Ústava obsahuje záruky náboženské svobody a režim oficiálně povoluje praktikování čtyř náboženských vyznání, včetně křesťanství. Ve skutečnosti jsou však místní křesťané vystaveni nejrůznějším formám pronásledování: jsou vyháněni ze svých domovů a násilně přesídlováni, je jim odpírána možnost vzdělávání, jsou posíláni do vazby a nuceni zapírat svou víru. Často je v praxi aplikován takzvaný „Výnos o praktikování náboženství“, který zakazuje jakékoli aktivity přispívající k „rozdělování společnosti“ nebo „vytváření chaosu“, ve snaze zabránit šíření křesťanství. Někteří křesťané s sebou nosí výtisk ústavy, aby se mohli bránit provinčním úředníkům, kteří jim vykládají, jak jsou jejich aktivity nezákonné. Představitelé režimu církve bedlivě monitoruje. Hlas mučedníků organizuje přípravné semináře pro církevní vedoucí, rozhlasové pořady a také kursy praktických dovedností pro výkon různých povolání.

 

Nejnovější zpráva z Laosu: Šest rodin vykázáno z osady (30. 04. 2017)


25. 02. 2015

Libye

 

 

V rámci „arabského jara“, které se přehnalo zeměmi Blízkého východu, propukly v únoru 2011 občanské nepokoje také v Libyi. Koncem roku opoziční povstalci dopadli a připravili o život libyjského diktátora Muammara al-Kaddáfího, který stál v čele této země bohaté na ropu celých 42 let. V červenci 2012 byli uvedeni do úřadu členové vůbec první demokraticky zvolené vlády v libyjské historii. Vláda má před sebou nelehký úkol demobilizace ozbrojených skupin, které pomohly svrhnout Kaddáfího a nyní nezávisle operují v různých částech země.

 

Kategorie: země s omezenou svobodou náboženského vyznání

Náboženství: muslimové 97,0 %, křesťané 2,6 %

Ideologie: islám

Nejvyšší představitel: prezident Generálního národního kongresu Nouri Abusahmain

 

Přechodná ústava formálně chrání náboženskou svobodu. V praxi však v Libyi platí zákaz proselytismu, navíc státní orgány nijak nebrání útokům na křesťanská společenství, ani je následně nevyšetřují. V celé zemi s více než šesti miliony obyvatel funguje přibližně 124 křesťanských společenství, včetně domácích skupinek. Existuje kvóta, podle které smí v jednom městě existovat z každé denominace maximálně jedno společenství. Evangelikálové tvoří přibližně 0,3 procenta z celkového počtu obyvatel. Předchozí režim si vydržoval rozsáhlou síť příslušníků tajné policie, sdílení evangelia s muslimy bylo z tohoto důvodu obtížné a nebezpečné. Křesťanská literatura se do země dostává pouze prostřednictvím pašeráků. V roce 2013 bylo v Libyi zatčeno nejméně 50 zahraničních křesťanů, kteří byli déle než měsíc zadržováni na základě obvinění z proselytismu, distribuce Biblí a další křesťanské literatury. Jeden z nich, Egypťan, byl údajně mučen libyjskou policií a nakonec ve vazbě zemřel. V zemi žije přibližně 50 tisíc koptských křesťanů z Egypta, kteří se často stávají terčem útoků, únosů a atentátů, včetně nastražených náloží v automobilech. V únoru 2014 byla na pláži nalezena těla sedmi zavražděných egyptských křesťanů – den po jejich únosu z domova. Hlas mučedníků poskytuje libyjským křesťanům evangelizační materiály, Bible, školní pomůcky a potraviny pro děti.

 

Nejnovější zpráva z Libye: Radikálové zavraždili etiopské křesťany (23. 04. 2015)


06. 01. 2015

Malajsie

 

 

Malajsie je domovem mnohonárodnostní a mnohorasové společnosti, která se potýká se značnými ekonomickými rozdíly mezi příslušníky jednotlivých etnik a také s jejich náboženskými odlišnostmi. Sunnitský islám je oficiální a v řadě ohledů upřednostňované náboženství v poloostrovní (západní) části země. Podle ústavy jsou všichni etničtí Malajci (kteří tvoří zhruba šedesát procent z celkového počtu obyvatel) muslimové. Občanské soudy řeší záležitosti týkající se příslušníků etnických menšin (Indové, Číňané), zatímco muslimští Malajci se musí kvůli sňatkům, pozemkovým sporům, dědickým řízením nebo náboženským konverzím obracet na islámské soudy šaría. V loňském roce se objevily návrhy na rozšíření pravomocí ministerstva pro islámské záležitosti, včetně vytvoření oddílů náboženské policie na celostátní úrovni. Dodržování lidských práv v Malajsii je terčem mezinárodní kritiky.

 

Kategorie: země s omezenou svobodou náboženského vyznání

Náboženství: muslimové 62,6 %, křesťané 9,4 %

Ideologie: islám

Nejvyšší představitel: král Tuanku Abdul Halim Muadzam Šáh

 

Malajská ústava obsahuje záruku svobody náboženského vyznání, fundamentalističtí muslimové se však všemožně snaží omezovat šíření evangelia. Právnímu řádu šaría je často dávána přednost před ústavou. Zvěstovat evangelium Malajcům je nelegální, Malajci dokonce oficiálně nesmějí k žádnému neislámskému náboženství konvertovat. Ve třech spolkových státech s muslimskou většinou je možné odpadlictví trestat smrtí; ve všech spolkových státech s výjimkou jediného je odpadlictví nelegální. V praxi jsou konvertité soudně stíháni jen zřídka, i v loňském roce však k několika případům zadržení nebo vyměření pokuty za obrácení došlo. Státní orgány omezují šíření křesťanské literatury a Biblí v malajštině a bedlivě monitorují způsoby používání těchto materiálů. Křesťanská společenství jsou velmi opatrná v souvislosti s účastí etnických Malajců na shromážděních – máme zprávu o sboru, jehož zástupci vyzvali malajskou dívku pravidelně navštěvující bohoslužby, aby k nim přestala chodit. Hlas mučedníků podporuje několik evangelistů, kteří svými aktivitami riskují uvěznění.

 

Nejnovější zpráva z Malajsie: Obavy z možného únosu místních křesťanů (10. 03. 2017)


28. 03. 2015

Maledivy

 

 

Islámskou republiku Maledivy tvoří skupina téměř 1 200 ostrovů v Indickém oceánu. V místní kultuře se prolínají vlivy z jižní Indie, Srí Lanky, východní Afriky i arabských zemí. Islám je jediným oficiálně uznávaným náboženstvím a obyvatelé jsou důrazně nabádáni k jeho striktnímu následování. Ve snaze minimalizovat vnější vlivy mohou cizinci na Maledivách pobývat jen omezenou dobu, přestože je místní ekonomika na turistickém ruchu zcela závislá. I když v zemi platí plošný zákaz konzumace alkoholu a všeobecně se očekává střídmé chování, celá řada ostrovů byla zcela přebudována na tropická letoviska, kde jsou návštěvníkům alkoholické nápoje podávány zcela běžně a turisté mohou nosit odvážné plavky. Mnozí Maledivané žijí v chudobě. Vzpoura policie a armády přinutila bývalého prezidenta k rezignaci a politické nepokoje pokračovaly až do vyhlášení nových voleb v listopadu 2013. Islámští fundamentalisté, zejména na odlehlejších ostrovech, dlouhodobě ovlivňují politickou situaci a vyzývají k praktikování přísnějšího výkladu islámského právního řádu.

 

Kategorie: země s omezenou svobodou náboženského vyznání

Náboženství: muslimové 99,0 %, křesťané 0,2 %

Ideologie: islám

Nejvyšší představitel: prezident Yamín Abdul Gajúm

 

Maledivy patří k nejméně evangelizovaným zemím na světě. Uváděná 0,2 procenta křesťanů tvoří zahraniční státní příslušníci. Místní obyvatelé Malediv se automaticky rodí jako muslimové, zahraničním nemuslimům je možnost získání občanství odepřena. Křesťané na Maledivách jsou bedlivě sledováni. Lidé se jich straní a vysmívají se jim, někdy také končí ve vězení nebo jsou fyzicky týráni. Křesťané se nemohou společně scházet ani si na veřejnosti číst Bibli. Zahraniční křesťané bývají ze země vyhošťováni, zejména pokud se pokusí o své víře hovořit s druhými lidmi. Hlas mučedníků pomáhá na Maledivách působícím zahraničním křesťanům, kteří s evangeliem seznamují své muslimské sousedy.

 

Nejnovější zpráva z Malediv: Indický učitel zatčen a deportován z Malediv kvůli přechovávání Bible (01. 11. 2011)


19. 02. 2015

Mali

 

 

Obyvatelstvo Mali se skládá z několika subsaharských etnických skupin. Většina obyvatel této francouzsky hovořící země se hlásí k islámu, zejména v severní části. Navzdory silnému tlaku okolních muslimských států Mali stále zůstává oficiálně sekulární. Země se řadí k nejchudším na světě. V březnu 2012 zde došlo k vojenskému převratu, při kterém byla svržena vláda a o kontrolu nad severní částí území začalo bojovat několik ozbrojených skupin, včetně al-Kajdy. Jednotlivé skupiny postupně rozšiřovaly oblast svého vlivu, až do konfliktu začátkem roku 2013 vojensky zasáhla Francie a vyhnala radikály ze všech významných severomaliských měst. Začátkem roku 2014 byl počet příslušníků mírových jednotek v oblasti zredukován na přibližně 1000 mužů. Politická jednání s radikály stále pokračují. Odhadem 70 000 místních obyvatel uprchlo v souvislosti s politickými a etnickými nepokoji do sousední Mauritánie.

 

Kategorie: projevy nepřátelství vůči křesťanům

Náboženství: muslimové 87,4 %, křesťané 2,6 %

Ideologie: islám

Nejvyšší představitel: prezident Ibrahim Boubacar Keita

 

Přestože je Mali formálně sekulární, křesťané jsou v této zemi vystaveni urážkám, nespravedlivému zacházení, únosům a věznění; ve věznicích někdy také umírají. Muslimští extrémisté, kteří ovládají severní část země (tři čtvrtiny území Mali) prosadili zavedení právního řádu šaría; narušitelům zákona jsou amputovány končetiny, jsou bičováni a dokonce i popravováni. Ve spolupráci s francouzskými vojenskými oddíly vláda provedla ozbrojený zásah, při kterém bylo zajato více než 200 extrémistů; podařilo se tak zabránit dalším násilnostem páchaným na příslušnících náboženských menšin. Většina křesťanských rodin uprchla z vnitrozemí k jihovýchodní hranici, v roce 2014 se však některé rodiny začaly vracet domů. V hlavním městě Bamako funguje přibližně 60 malých křesťanských společenství a křesťané praktikují svoji víru relativně nerušeně. Také misionáři mohou v Mali působit veřejně. Evangelizační úsilí však v posledních několika letech značně polevilo a počet křesťanů roste víceméně jen díky dětem narozeným v křesťanských rodinách. Na venkově, kde jsou společenské struktury určovány kmenovými a rodinnými svazky, bývají konvertité ke křesťanství vystaveni silnému protivenství. Místní křesťané uvádějí, že se mnohé rodiny snaží své příbuzné obrácené od islámu otrávit. Hlas mučedníků nabízí maliským křesťanům biblické kurzy a pomáhá jim s rozjezdem drobného podnikání, aby byli ekonomicky soběstační.

 

Nejnovější zpráva z Mali: Unesená švýcarská misionářka „stále naživu“ (30. 06. 2016)


13. 01. 2015

Maroko

 

 

Země s oficiálním označením Marocké království je známá pestrou a bohatou kulturou ovlivněnou arabskými, berberskými, evropskými i africkými vlivy. Po vlně protestů marocký král zavedl reformy a v parlamentních volbách v lednu 2012 získala většinu křesel umírněná islámská strana. Nejvyšší autoritou však stále zůstává monarcha. Státní orgány usilují o zachování vlivu sunnitského islámu a jeho postavení jako náboženství všech Maročanů.

 

Kategorie: země s omezenou svobodou náboženského vyznání

Náboženství: muslimové 99,9 %, křesťané 0,1 %

Ideologie: islám

Nejvyšší představitel: král Mohamed VI.

 

Státní orgány také bedlivě monitorují veškeré křesťanské aktivity – místní křesťané hovoří o tom, že jim několikrát do roka telefonují úředníci, kteří si snaží udržovat podrobný přehled o všech křesťanských „sítích“ a jejich aktivitách. Rozhovory o Kristu jsou v Maroku legální, „proselytismus“ a konverze od islámu ke křesťanství již nikoli. Radikální muslimové se křesťanům snaží zasahovat do života a všemožnými způsoby je ohrožují. V únoru 2014 manželku křesťanského pracovníka napadly tři ženy před budovou školy, kde čekala na dceru, a způsobily jí těžké zranění. Muslimům obráceným ke křesťanství hrozí vysoké tresty. Straní se jich vlastní rodiny, přicházejí o zaměstnání, kvůli víře dokonce někdy končí ve vězení. Existují zprávy o případech, kdy úředníci nutili křesťany zapřít víru poté, co o jejich konverzi informovali přátele, příbuzné a zaměstnavatele. Také místní sdělovací prostředky často šíří protikřesťanské nálady. Přestože úřady povolují obchodům prodej Biblí v angličtině, francouzštině a španělštině (v omezeném množství také v arabštině), pokud nastane podezření, že jsou Bible určeny k evangelizačním účelům, jsou často obratem zkonfiskovány. V roce 2014 Hlas mučedníků zajišťoval tisk a distribuci Nových zákonů v arabštině určených všem místním křesťanům.

 

Nejnovější zpráva z Maroka: Útok na křesťanského aktivistu (21. 11. 2016)


28. 03. 2015

Mauritánie

 

 

Přestože se Mauritánie začátkem 21. století zařadila mezi producenty ropy, stále patří k  nejchudším zemím světa a místní režim k vůbec nejrestriktivnějším. Po více než tisíci letech nadvlády sunnitského islámu zde neexistuje žádná svoboda vyznání. Spory v oblasti občanského i rodinného práva řeší soudy šaría. Celostátním problémem zůstává etnické a rasové napětí, zejména mezi Araby na severu a černými Afričany na jihu.

 

Kategorie: země s omezenou svobodou náboženského vyznání

Náboženství: muslimové 99,8 %, křesťané 0,2 %

Ideologie: islám

Nejvyšší představitel: prezident Mohamed Ould Abdel Azíz

 

Ústava přiznává islámu výsostné postavení náboženství mauritánského lidu i všech regionů. Režim zakazuje distribuci neislámských materiálů náboženského charakteru i zvěstování evangelia muslimům. Nemuslimští obyvatelé mají zakázány návštěvy zahraničních státních příslušníků. Pokud se někdo veřejně přizná ke Kristu, hrozí mu trest smrti. Kromě toho na konvertity vyvíjí značný tlak i okolní společnost. Hlas mučedníků podporuje azylový dům pro křesťanské konvertity od islámu, kterých se zřekly vlastní rodiny, přišli o střechu nad hlavou a jejich životy jsou v ohrožení.

 

Nejnovější zpráva z Mauritánie: Muslimové v Mauritánii se dožadují vyšetřování místních křesťanů (23. 05. 2012)


16. 01. 2015

Mexiko

 

 

JIŽNÍ ČÁST ZEMĚ

Zatímco mexická ústava chrání svobodu náboženského vyznání a v zemi panuje sekulární režim, v několika spolkových státech na jihu země jsou evangelikální křesťané pronásledováni místními úřady, náboženskými vůdci i řadovými obyvateli. Jedná se o státy Chiapas, Oaxaca, Guerrero, Hidalgo a Puebla. Generální komisařství pro náboženské skupiny (DGAR) má za úkol zajišťovat pokojné soužití a zprostředkovat dialog mezi znesvářenými stranami, jakmile obdrží zprávy o projevech nábožensky motivované nevraživosti; smírčí proces je však často pomalý a nedaří se dostatečným způsobem chránit osoby, které případy nahlašují. Zástupci domorodých skupin, převážně právě z jižního Mexika, již roky bojují za posílení svých práv. Levicoví povstalci, takzvaní Zapatisté (nazývaní po mexickém revolucionáři Emilianovi Zapatovi) od roku 1984 využívají území spolkového státu Chiapas jako základnu pro své protistátní aktivity. Sami se považují za obránce místních domorodců – potomků starověkých Mayů, které režim často odsouvá na okraj společnosti. Místní katolická víra je silně kontaminována tradicemi převzatými z domorodých náboženství. Mexický „zákon o způsobech a zvyklostech“ byl navržen s cílem ochrany práv domorodých skupin, místo toho je však často zneužíván místními úřady k zastrašování a útokům na obyvatele, kteří se odmítají účastnit nejrůznějších obřadů a festivalů. Orgány odpovědné za zmíněné zprostředkování dohod jen zřídkakdy usilují trestní stíhání místních úředníkům, někteří případy porušování svobody náboženského vyznání dokonce aktivně obhajují. Dalším problémem současného Mexika je nárůst násilností páchaných příslušníky drogových kartelů, připomínajících mafiánské praktiky. Tyto organizace se často zaměřují na církve všech vyznání, od kterých požadují placení výpalného. Jsou známy případy, kdy byl vedoucí křesťanského společenství zabit – někdy pro peníze, někdy kvůli celkově nepřátelskému postoji vůči církvi odmítající drogy a násilí.

 

Kategorie: projevy nepřátelství vůči křesťanům

Náboženství: lidový katolicismus 64,5 %, evangelikální křesťanství 15,4 % (odhady pro region)

Ideologie: katolický synkretismus / liberální teologie

Nejvyšší představitel: prezident Enrique Pena Nieto

 

Evangelikálové ve spolkových státech na jihu Mexika čelí předsudkům a nejrůznějším formám obtěžování, někdy jsou dokonce vyháněni ze svých domovů. Terčem útoků se stávají kostely, modlitebny i soukromý majetek. Křesťanům je vyhrožováno sexuálními útoky, vězením, fyzickým týráním i zabitím. Příčinou opozice vůči evangelikálům je často odmítavý postoj k účasti na synkretistických náboženských obřadech zahrnujících pohanské rituály a nezřízené pití alkoholu. Političtí a náboženští vůdci spatřují v aktivitách evangelikálů ohrožení svého postavení. Celé rodiny jsou vyháněny ze svých vesnic a jsou známy případy, kdy bylo dětem odepřeno právo chodit do školy jen proto, že pocházejí z evangelikálních rodin. Hlas mučedníků podporuje křesťany bez domova formou dodávek základních potravin a dalších potřeb. V oblasti také distribuujeme křesťanskou literaturu; dodali jsme již 5 000 Biblí v mayských jazycích a ve španělštině.

 

Nejnovější zpráva z Mexika: Domorodí křesťané stavějí mosty smíření (13. 04. 2017)


14. 01. 2015

Nepál

 

 

Navzdory vzkvétajícímu turistickému průmyslu Nepál stále patří k nejchudším zemím na světě. Donedávna poslední hinduistické království je dnes oficiálně sekulárním demokratickým státem. Po deseti letech konfliktu mezi vládními jednotkami a maoistickými povstalci došlo v roce 2006 k uzavření dohody o příměří a o dva roky později skončilo několik set let dlouhé období monarchie. Neustálým předmětem sporů zůstávají snahy rozdělit zemi do samostatných správních celků podle etnické příslušnosti obyvatel. Vláda pracuje na návrhu nové ústavy v naději, že se ji podaří přijmout do konce roku 2015, dosažení konsensu mezi všemi zúčastněnými stranami se však ukazuje být velmi obtížné.

 

Kategorie: projevy nepřátelství vůči křesťanům

Náboženství: hinduisté 75,0 %, křesťané 2,9 %

Ideologie: hinduismus / radikální marxismus / buddhismus

Nejvyšší představitel: prezident Rám Baran Jádav

 

Náboženství si v Nepálu stále zachovává značný význam. Konvertité ke křesťanství jsou vyvrženi na okraj společnosti a pokud je někdo obviněn z proselytismu, hrozí mu vysoké pokuty, až tři roky odnětí svobody nebo vyhoštění ze země. Podle odhadů v zemi žije přibližně 850 000 křesťanů. Většinu případů pronásledování mají na svědomí radikální hinduisté a místní buddhističtí vůdci. Člověk může v této hinduistické zemi skončit na delší dobu ve vězení i kvůli pouhé konzumaci hovězího masa; pastor Chhedar Bhote strávil na základě tohoto obvinění za mřížemi více než 600 dní. Dostupnost Bible a další křesťanské literatury je obecně velmi špatná. Hlas mučedníků v Nepálu podporuje distribuci Biblí, křesťanské literatury a multimediálních přehrávačů, díky kterým se mohou i negramotní obyvatelé seznámit s evangeliem, poslechnout si duchovní písně a biblické příběhy.

 

Nejnovější zpráva z Nepálu: Nedávno obrácení křesťané šíří evangelium (02. 03. 2017)


08. 02. 2015

Nigérie

 

 

Nejlidnatější africká země je pomyslně rozdělená na dvě části – křesťanský jih a radikálně islamistický sever, pro který jsou charakteristické rozsáhlé pouliční nepokoje, bombové útoky a plány na vytvoření islámského státu. Od roku 1999, kdy byl ve třetině spolkových států byl zaveden právní řád šaría, si násilné nábožensky motivované střety vyžádaly více než 20 000 lidských životů a statisíce lidí přišly o domov. Chamtivost a korupce stravují tuto ropnou velmoc na všech úrovních, zatímco se země stále více rozpadá na jednotlivé náboženské a etnické frakce. V roce 2009 se Nigérie ocitla na seznamu „zemí zvláštního zájmu“ sestavovaného Komisí Spojených států pro mezinárodní náboženskou svobodu (USCIRF).

 

Kategorie: projevy nepřátelství vůči křesťanům

Náboženství: křesťané 51,3 %, muslimové 45,1 %

Ideologie: islám

Nejvyšší představitel: prezident Goodluck Jonathan

 

V roce 2009 vůdci islamistické extrémistické skupiny Boko Haram – spřízněné také s al-Kájdou – přísahali, že vyčistí sever země od veškerých nemuslimských vlivů – včetně křesťanů. Od té doby zahynulo násilnou smrtí více než 11 tisíc lidí, z toho nejméně čtyři tisíce v roce 2014. Dalších přibližně 3500 lidí utrpělo nejrůznější zranění – popáleniny, amputované končetiny, střelné rány. Radikálové také unesli blíže neurčený počet žen a dívek. V květnu 2013 byl ve třech spolkových státech na severu země vyhlášen výjimečný stav a byla povolána armáda, nárůst počtu útoků na křesťany se však nepodařilo zastavit. V dubnu 2014 radikálové z Boko Haram unesli více než 200 školaček z internátní školy v převážně křesťanském městě; případ si získal mezinárodní pozornost a také kritiku poté, co nigerijská armáda nedokázala školačky ochránit ani vysvobodit ze zajetí. Náboženské nepokoje jsou v severní Nigérii běžným jevem. Rozlícení demonstranti během násilných incidentů vypalují a rabují kostely, mešity, školy, obytné domy, budovy úřadů i provozovny firem. Do nepokojů se často zapojují muslimové i křesťané. Hlas mučedníků poskytuje nigerijským křesťanům evangelizační materiály, zajišťuje lékařskou péči obětem nepokojů a také organizuje rekvalifikační kurzy pro vdovy a další postižené křesťany.

 

Nejnovější zpráva z Nigérie: Propuštění dalších školaček z Chiboku (26. 05. 2017)


27. 01. 2015

Pákistán

 

 

V Pákistánu nalezneme třetí nejpočetnější populaci muslimů na světě (po Indonésii a Indii), většinu obyvatel tvoří sunnité. Místní režim patří k celosvětově nejzkorumpovanějším, přestože se formálně jedná o demokracii. Političtí i vojenští představitelé se snaží udržet pod kontrolou skupiny vzbouřenců – značná část jich operuje v oblastech obývaných příslušníky domorodých kmenů podél hranic s Afghánistánem. Země je dlouhodobě sužována sektářskými konflikty a nábožensky motivovaným násilím. V roce 2002 byl Pákistán zařazen na seznam „zemí zvláštního zájmu“ sestavovaný Komisí Spojených států pro mezinárodní náboženskou svobodu (US Committee on International Religious Freedom, USCIRF).

 

Kategorie: země s omezenou svobodou náboženského vyznání

Náboženství: muslimové 95,8 %, křesťané 2,5 %

Ideologie: islám

Nejvyšší představitel: prezident Mamnún Husajn

 

Přestože pákistánská ústava obsahuje záruku svobody náboženského vyznání, na křesťany stále silněji doléhají platné zákony proti rouhání. Pokud někdo urazí proroka Muhammada nebo Korán, může být odsouzen k doživotnímu odnětí svobody nebo trestu smrti. Jedním z případů, který si získal mezinárodní pozornost, je situace jednačtyřicetileté Asie Bibi, která se v roce 2010 stala vůbec první křesťankou v historii země odsouzenou k trestu smrti za rouhání. Odvolání bylo v říjnu 2014 zamítnuto a křesťanku čeká slyšení u pákistánského Nejvyššího soudu. Kostely a modlitebny v Pákistánu se často stávají terčem vandalských útoků. K vůbec nejrozsáhlejšímu útoku na křesťany v historii došlo v září 2013, kdy islámští sebevražední atentátníci napadli na kostel Všech svatých v Péšaváru v době mezi dvěma bohoslužbami. Při útoku přišlo 80 křesťanů o život a stovky dalších utrpěly zranění. Hlas mučedníků se významně podílel na financování lékařské pomoci obětem. Křesťané v Pákistánu jsou biti, znásilňováni, unášeni a někdy i zabíjeni, přičemž pachatelé často zůstávají bez trestu. Kromě toho se místní věřící setkávají s diskriminací při hledání zaměstnání a studiu a zůstávají „spoutáni v okovech“ nízkých kast. Hlas mučedníků poskytuje pronásledovaným dívkám vzdělání a šicí stroje, aby si mohly nalézt práci a vydělat si na živobytí. Centra pro výuku šití, čtení a psaní současně představují místo, kde mohou dívky nalézt povzbuzení ve víře ve formě biblického vyučování a bohoslužeb. Hlas mučedníků rovněž podporuje distribuci Biblí po celé zemi (zejména dětských) stejně jako zvěstování evangelia v pohraničních oblastech.

 

Nejnovější zpráva z Pákistánu: Příslušníci Islámského státu zavraždili dvojici čínských studentů (22. 07. 2017)


28. 01. 2015

Saúdská Arábie

 

 

Saúdská Arábie je kolébkou a domovinou islámu. Kdysi zaostalá země se stala jedním z nejbohatších států světa díky obrovským zásobám ropy. Dvacet procent státního rozpočtu je vyčleněno na šíření islámu v zahraničí. Tržby plynoucí z ropného bohatství již přispěly k islámské expanzi mnoha miliardami dolarů. Většina Saúdů se hlásí k přísné formě vahábistické odnože islámu, která je známá pohrdavým postojem k nemuslimům, v zemi však existuje také velmi aktivní šíitská menšina. Saúdská Arábie je jedním z nejzávažnějších porušovatelů lidských práv na světě. V roce 2011 místní ženy získaly volební právo, v roce 2015 budou moci kandidovat v komunálních volbách. Saúdská žena však stále nesmí řídit automobil, vyřizovat úřední záležitosti nebo podstupovat určité lékařské zákroky bez svolení muže, který je za ni odpovědný. Od roku 2004 se Saúdská Arábie nachází na seznamu „zemí zvláštního zájmu“ sestavovaného Komisí Spojených států pro mezinárodní náboženskou svobodu (US Committee on International Religious Freedom, USCIRF).

 

Kategorie: země s omezenou svobodou náboženského vyznání

Náboženství: muslimové 92,4 %, křesťané 5,4 %

Ideologie: islám

Nejvyšší představitel: král Salmán bin Abd al-Azíz

 

Saúdská Arábie je ve vztahu ke křesťanům jednou z nejrepresivnějších zemí vůbec. Náboženská svoboda zde neexistuje a za opuštění islámu hrozí trest smrti. Nemuslimové nemohou získat státní občanství, často jsou diskriminováni, nejrůznějším způsobem obtěžováni a zadržováni. Kromě mešit není povolena výstavba žádných sakrálních staveb. Zakázány jsou také veškeré nemuslimské náboženské obřady a materiály. Konvertitů od islámu ke křesťanství v Saúdské Arábii mnoho nežije, někteří již byli kvůli změně vyznání popraveni. Pokud se někdo věnuje misijní práci nebo se podílí na obrácení muslima, hrozí mu uvěznění, vyhoštění ze země, bičování, nejrůznější jiné formy týrání nebo poprava. Nemuslimské bohoslužby jsou zakázány (včetně neveřejných shromáždění zahraničních křesťanů). Z minulosti jsou známy případy razií příslušníků náboženské policie v soukromých domech a bytech, kde se zahraniční pracovníci scházeli k bohoslužbám. Hlas mučedníků poskytuje místním křesťanským služebníkům potřebné materiály a podporuje zvěstování evangelia Saúdům a dalším muslimům.

 

Nejnovější zpráva ze Saúdské Arábie: Zadržení 53 etiopských křesťanů během bohoslužby v soukromém bytě (15. 02. 2013)


02. 01. 2015

Severní Korea

 

 

V Severní Koreji, záměrně izolované od zbytku mezinárodního společenství, panuje nejrepresivnější státní režim na světě. Místní obyvatelé jsou indoktrinováni ideologií „čučche“, filosofií soběstačnosti soustředěnou kolem uctívání státních vůdců. Po Kim Čong-ilově smrti v prosinci 2011 nastoupil k moci jeho syn Kim Čong-un. Zatím se zdá, že je Čong-un odhodlán pokračovat ve směřování a naplňování cílů svého otce. Severní Korea disponuje jednou z nejpočetnějších profesionálních armád a také rozsáhlým systémem politických vězeňských táborů, ve kterých je zadržováno značné množství lidí pro své „nelegální“ náboženské aktivity. Systém známý jako „songbun“ rozděluje jednotlivé rodiny do skupin podle míry oddanosti Kimově rodině; křesťané jsou automaticky zařazeni do nejnižší skupiny. Tresty i za zcela banální přestupky jsou v rodině viníka vyměřovány až do třetí generace. Komise Spojených států pro mezinárodní náboženskou svobodu zařadila Severní Koreu na seznam „zemí zvláštního zájmu“ v roce 2001.

 

Kategorie: země s omezenou svobodou náboženského vyznání

Náboženství: čučche (povinné státní náboženství) 99,5 %, křesťanství 0,5 %

Ideologie: čučche/komunismus

Nejvyšší představitel: generál Kim Čong-un

 

V Severní Koreji dochází v celosvětovém měřítku k vůbec nejintenzivnějšímu pronásledování křesťanů. Místní věřící jsou týráni, vězněni a zabíjeni. Jakékoli soukromé náboženské aktivity mimo státní dohled jsou zakázány. Pokud je někdo přistižen při účasti na tajné akci náboženského charakteru, hrozí mu zatčení, mučení a někdy i veřejná poprava. Podle čučche je jediným přípustným náboženstvím „kim-ir-senismus“. Severokorejský režim se nicméně snaží udržovat zdání náboženské svobody a tak v hlavním městě provozuje „světu na odiv“ čtyři křesťanská společenství. Popravovaní křesťané bývají zpravidla obviněni ze špionáže nebo účasti na jiných nelegálních aktivitách. Podle dostupných odhadů se tajných bohoslužeb účastní až 100 tisíc věřících. Znalci místních poměrů odhadují, že se mezi stovkami tisíc vězňů v pracovních a koncentračních táborech nachází přibližně 30 000 křesťanů. S náboženskými vězni je zpravidla zacházeno ještě hůře než s ostatními. Vlastnictví Bible, vyslovení slova ‚Bůh‘ nebo ‚Ježíš‘ stejně jako společné scházení křesťanů je možné trestat smrtí. Hlas mučedníků podporuje rozhlasové vysílání do Severní Koreje a podílí se na vypouštění balónů, kterými jsou do země dopravovány Nové zákony. Také pomáháme Severokorejcům, kteří pracují v zahraničí jako drobní zemědělci nebo stavební dělníci, než se vrátí do své země.

 

Nejnovější zpráva ze Severní Koreje: Rozhlasové vysílání na krátkých vlnách oslovuje mnoho posluchačů (25. 05. 2017)


28. 12. 2014

Somálsko

 

 

Somálsko již více než dvě desítky let sužuje občanská válka. Státním orgánům (zvoleným v srpnu 2012) se však zřejmě pomalu daří dostávat vzbouřenecké skupiny pod kontrolu. Oficiálním náboženstvím je sunnitský islám, svoboda vyznání zde neexistuje. V roce 2011 problémy řadových obyvatel ještě prohloubilo nejničivější sucho za posledních šedesát let – na hranici hladovění se ocitly miliony lidí. Poloautonomní oblasti Somaliland a Puntland se těší relativní stabilitě.

 

Kategorie: země s omezenou svobodou náboženského vyznání

Náboženství: muslimové 99,7 %, křesťané 0,3 %

Ideologie: islám

Nejvyšší představitel: prezident polní maršál Hasan Šejk Mohamúd

 

Historie Somálska je plná případů horlivého pronásledování křesťanů. V roce 2009 parlament schválil zavedení právního řádu šaría v celé zemi. Současně byl zakázán proselytismus. Podle dostupných odhadů v Somálsku nežije více než 300 konvertitů od islámu ke křesťanství. Většinu křesťanů tvoří tajní věřící, kteří se k bohoslužbám scházejí v soukromých domech a bytech. Představitelé radikální islámské skupiny al-Šabáb (spolupracující s al-Kajdou) skládají sliby, že všechny somálské křesťany zlikvidují; zaměřují se přitom zejména na konvertity. V posledních pěti letech již připravili o život několik desítek křesťanů. Již se objevilo několik případů, kdy přívrženci tohoto hnutí napadli somálské křesťany v zahraničí, konkrétně v Keni. Přestože ústava obrácení ke křesťanství neřeší, lidé mohou být odsouzeni za odpadlictví na základě šaríi. Obrácení je v každém případě nepřijatelné společensky a podle představitelů al-Šabáb by mělo být trestáno smrtí. Konvertity nepronásledují jen islámští extrémisté, ale také vlastní příbuzní, příslušníci klanů a místní zástupci státních orgánů. Dokonce i v Somalilandu skončilo několik křesťanů ve vězení a řada dalších byla vyhoštěna ze země. V roce 2012 Hlas mučedníků pomáhal několika evangelistům rozjet vlastní podnikání, aby mohli zaopatřit své rodiny a nepřestali přitom zvěstovat evangelium. Dlouhodobě podporujeme evangelisty pocházející z muslimského prostředí, kteří jsou kvůli zvěstování evangelia ohroženi na životě. Také provozujeme bezpečné úkryty pro pronásledované konvertity od islámu.

 

Nejnovější zpráva ze Somálska: Stále více útoků radikálů z aš-Šabáb (29. 06. 2017)


08. 02. 2015

Srí Lanka

 

 

Po ukončení dlouholetého konfliktu s Tamilskými tygry v roce 2009 vláda zahájila celou řadu ambiciózních hospodářských rozvojových projektů, mnohé z nich jsou financovány půjčkami od Číny. V oblasti hledání dlouhodobého mírového řešení nebo alespoň pohnání porušovatelů lidských práv k odpovědnosti za jejich činy během konfliktu však nedošlo k významnému pokroku, což způsobilo další nárůst napětí doprovázený útoky na příslušníky náboženských menšin.

 

Kategorie: projevy nepřátelství vůči křesťanům

Náboženství: buddhisté 70,0 %, křesťané 8,4 %

Ideologie: buddhismus

Nejvyšší představitel: prezident Percy Mahendra Radžapaksa

 

Pronásledování křesťanů na Srí Lance v posledních letech zesílilo s nástupem radikálních buddhistických nacionalistických skupin. Při projevech sektářského násilí bylo zničeno nebo poškozeno více než 250 církevních budov. Přestože ústava garantuje svobodu náboženského vyznání (s upřednostňováním buddhismu), příslušníci protestantské menšiny se setkávají s otevřeným násilím i s diskriminací na trhu práce a ve školství. V prosinci 2013 došlo k incidentu, při kterém skupina více než 300 vesničanů včetně buddhistických mnichů obklíčila modlitebnu společenství Assemblies of God a dožadovala se zrušení všech vánočních bohoslužeb. Pastor odmítl jejich požadavku vyhovět. Podle Komise Spojených států pro mezinárodní náboženskou svobodu (USCIRF) místní policisté často jen neochotně nebo vůbec neregistrují stížnosti na útočníky napadající křesťany nebo jiné následovníky nebuddhistických náboženství. Protestantští křesťané tvoří méně než 1 procento z celkového počtu obyvatel. V roce 2009 byl schválen zákon proti konverzím, podle kterého je obrácení od buddhismu ke křesťanství nelegální. Neexistují však žádné důkazy, které by naznačovaly zneužívání této možnosti proti křesťanům. V roce 2014 Hlas mučedníků poskytl místním věřícím 5 000 Biblí. Kromě toho pořádáme pro venkovské pastory semináře o evangelizaci.

 

Nejnovější zpráva ze Srí Lanky: Společenství přinuceno ukončit pořádání bohoslužeb (24. 03. 2017)


09. 02. 2015

Súdán

 

 

V roce 2011 se země rozdělila na dva samostatné státy, Súdán a Jižní Súdán; podle vyjádření Komise Spojených států pro mezinárodní náboženskou svobodu (USCIRF) se „po vyhlášení nezávislosti Jižního Súdánu situace v Súdánu ještě zhoršila“. Pokračující konflikt mezi vládními jednotkami a povstalci ve vilájetech (spolkových státech) Jižní Kordofán a Modrý Nil připravil o domov 1,2 milionu lidí; pumy shazované z armádních letadel dopadají i na školy a kostely. USCIRF zařadila Súdán na seznam „zemí zvláštního zájmu“ v roce 1999.

 

Kategorie: země s omezenou svobodou náboženského vyznání

Náboženství: muslimové 97 %, křesťané 3 %

Ideologie: islám

Nejvyšší představitel: prezident Umar Hasan Ahmad al-Bašír

 

Súdánští křesťané dlouhodobě čelí chudobě, válce a genocidě. Arabsky hovořící Súdánci decimují své černošské soukmenovce v pohoří Nuba, zatímco tamější křesťanské osady jsou denně bombardovány súdánskou armádou. Vláda se snaží zlikvidovat všechny křesťanské osady, kostely, nemocnice a školy a celou zemi postupně islamizovat. Oddíly Národní zpravodajské bezpečnostní služby (NISS) rabují, obsazují nebo demolují kostely a také zatýkají a deportují křesťany z pohoří Nuba a Jižního Súdánu. Přestože ústava obsahuje záruky náboženské svobody, islám zůstává de facto státním náboženstvím, v zemi platí právní řád šaría a odpadlictví je možné trestat smrtí. Súdánská legislativa se nedávno stala terčem mezinárodní kritiky, poté co byla místní křesťanka odsouzena k trestu smrti za odpadlictví, kterého se měla dopustit uzavřením sňatku s křesťanem. Po vlně protestů byla Meriam Ibrahim v červenci 2014 propuštěna. Muslimové jsou nejrůznějšími způsoby zvýhodňováni, veškerý neislámský proselytismus je postaven mimo zákon. Pro křesťany je obtížné získat povolení k výstavbě kostela nebo modlitebny. Konvertité jsou vystaveni společenskému tlaku a obtěžování příslušníky bezpečnostních složek. Zpravidla nakonec tlak neustojí a ze Súdánu odcházejí. Hlas mučedníků dodává léky a zdravotnické potřeby do nemocnic a malých klinik ve více než 100 osadách v pohoří Nuba. V nejpostiženějších oblastech také distribuujeme pokrývky, humanitární balíčky od našich dárců (Action Packs) a Bible, ve snaze poskytnout místním křesťanům praktickou i duchovní pomoc. Kromě toho pronásledované věřící aktivně povzbuzujeme a pomáháme jim získat jejich pronásledovatele pro Krista formou zásobování podzemní sítě pastorů a evangelistů křesťanskými materiály. Hlas mučedníků také podporuje opravy zničených vrtaných studní, aby měly křesťanské osady zasažené genocidou k dispozici čistou pitnou vodu.

 

Nejnovější zpráva ze Súdánu: Propuštění uvězněných křesťanů (18. 05. 2017)


05. 03. 2015

Sýrie

 

 

Občanská válka, která Sýrii zachvátila v březnu 2011, připravila o život nejméně 191 000 lidí. Podle zpráv OSN se z více než milionu Syřanů stali uprchlíci ve vlastní zemi a nejméně 2,9 milionu dalších Sýrii opustilo. Celkem ze země uprchl každý osmý obyvatel, jen v loňském roce se počet utečenců zvýšil o milion. Zpravidla odcházejí do sousedních zemí – Libanonu, Jordánska a Turecka. Sýrie je domovem mnoha různých etnických i náboženských skupin – Kurdů, Arménů, Syřanů, křesťanů, drúzů, alavitů, šíitů i sunnitů. Přestože se jedná o sekulární stát, většinovým náboženstvím je islám a veškerá legislativa vychází z právního řádu šaría. Podle ústavy musí být každý prezident muslim.

 

Kategorie: země s omezenou svobodou náboženského vyznání

Náboženství: muslimové 90,0 %, křesťané 6,3 %

Ideologie: islám

Nejvyšší představitel: prezident Bašár al-Asad

 

V rámci pokračujícího ozbrojeného konfliktu jsou armádní oddíly i jednotky opozice kritizovány za závažné porušování lidských práv, včetně případů únosů, mučení, sexuálního zneužívání a hromadných poprav. Existují důkazy o sílících neshodách uvnitř opozičních jednotek – mezi umírněnými muslimy a radikálními islamisty. Před válkou se příslušníci tradiční křesťanské menšiny uprostřed převážně islámské společnosti těšili relativní svobodě. Od té doby však diskriminace stále sílí a od našich partnerských organizací se dozvídáme, že se křesťané stávají terčem únosů a majetkové trestné činnosti. Zvěstování evangelia se setkává s nelibostí, misionáři v zemi nesmějí působit. Státní orgány bedlivě monitorují veškeré aktivity, které jsou považovány za hrozbu pro „společné soužití“; většina syrských společenství se zdráhá zvěstovat evangelium muslimům. Spolupracovník Hlasu mučedníků v létě 2013 informoval, že Syřany denně ohrožují ostřelovači a minomety; mnozí lidé hledají jídlo v hromadách odpadků a místo, kde by složili hlavu. Hlas mučedníků spolupracuje s místní církví při distribuci potravinové pomoci, naplňování praktických potřeb místních křesťanů a rozdávání humanitárně-evangelizačních balíčků (Outreach Packs) muslimským uprchlíkům, kterým tímto způsobem demonstrujeme Boží lásku. Mnozí Syřané pocházející z různých prostředí projevují vážný zájem o Ježíše Krista a celá řada jich již uvěřila. Ve snaze pomoci s přílivem nových věřících do sborů Hlas mučedníků pořádá semináře o pastoraci určené pro křesťanské vedoucí.

 

Nejnovější zpráva ze Sýrie: Džihádisté ohrožují Damašek (30. 03. 2017)


04. 01. 2015

Tádžikistán

 

 

Tádžikistán vyhlásil nezávislost na Sovětském svazu v roce 1991 a od té doby stále zůstává nejchudší postsovětskou republikou, sužovanou korupcí a následky občanské války. Přestože se 90 procent obyvatel označuje za muslimy, islámských obřadů se pravidelně účastní jen malá část. Téměř polovina obyvatel je mladších 14 let a někteří mladí Tádžikové se v ekonomické nouzi obracejí k radikálnějším formám islámu. Navzdory obviněním sousedních zemí představitelé režimu popírají existenci výcvikových táborů islamistů na svém území. Komise Spojených států pro mezinárodní náboženskou svobodu zařadila Tádžikistán do kategorie „zemí zvláštního zájmu“ v roce 2012.

 

Kategorie: země s omezenou svobodou náboženského vyznání

Náboženství: muslimové 93,9 %, křesťané 1,0 %

Ideologie: islám/komunismus

Nejvyšší představitel: prezident Emómalí-ji Rahmón

 

V tádžické ústavě je sice zakotvena záruka svobody náboženského vyznání, obavy z šíření radikálního islámu však poskytují státním orgánům záminku k bedlivému dohledu nad veškerými aktivitami náboženského charakteru. Přestože v zemi žije pouhá tisícovka křesťanů, církev nepřestává růst. Státní orgány potlačují a trestají náboženské aktivity a uvězňují jednotlivé věřící na základě nepodložených obvinění z trestné činnosti spojené s aktivitami náboženského charakteru. V roce 2009 byl přijat zákon o náboženství obsahující požadavky na registraci náboženských skupin, které je v praxi velmi obtížné naplňovat. Úřady odmítají registrovat mnoho skupin, zpravidla zmiňují důvody administrativního charakteru. Veškeré náboženské materiály podléhají povinné státní cenzuře. Zákon také zakazuje náboženské vyučování dětí (s několika málo výjimkami) ve věku do 18 let. V červenci 2014 zástupci Výboru pro náboženské otázky narušili průběh bohoslužby mezinárodního společenství a vyslýchali jeho vedoucí v souvislosti s registrací. V témže měsíci došlo k nejméně třem podobným raziím. Místní křesťané jsou mnohem zranitelnějším terčem obtěžování a zastrašování než cizinci navštěvující mezinárodní společenství. Podle informací našich pozorovatelů jsou křesťanští konvertité od islámu často pronásledováni vlastními rodinami – pronásledování nabývá nejrůznějších forem, včetně fyzického násilí a vyvíjení nátlaku na zapření víry.

 

Nejnovější zpráva z Tádžikistánu: Úřady nařídily ukončení činnosti společenství (12. 05. 2017)


15. 03. 2015

Tanzanie

 

 

Tanzanie vznikla v roce 1964 sloučením Tanganiky a Zanzibaru. Ostrov Zanzibar si stále zachovává značnou míru autonomie, má vlastní parlament i prezidenta, platí zde však tanzanská ústava i zákony týkající se svobody náboženského vyznání. Všeobecné volby v letošním roce mohou poskytnout obyvatelům Zanzibaru příležitost k odtržení od pevninské části země. V roce 1992 byla v Tanzanii zavedena demokracie s vládou více stran. Zákony chrání svobodu náboženského vyznání a neumožňují registraci náboženského uskupení jako politické strany.

 

Kategorie: projevy nepřátelství vůči křesťanům

Náboženství: křesťané 54 %, muslimové 31,2 %

Ideologie: islám

Nejvyšší představitel: prezident Jakaya Mrisho Kikwete

 

Muslimové v Tanzanii jsou stále více polarizováni mezi umírněný tábor a radikály, kteří mimo jiné usilují o vznik samostatných islámských soudů. V celé zemi je široce rozšířeno čarodějnictví a pověry, které se mísí s křesťanstvím i islámem. Padesátiletá historie země je charakterizována relativní stabilitou v jinak problematické části Afriky; na Zanzibaru však stále panuje napětí, v rámci ostrova i ve vztazích s pevninskou částí země. Ve východní Africe poslední dobou dochází k posilování pozic radikálního islámu, který se šíří i do Tanzanie. Islamisté v uplynulém roce napadli desítky církevních budov, zavraždili několik církevních vedoucích a jednoho křesťanského lékaře. Většina muslimů v pevninské části žije podél pobřeží. Zanzibar je z 99 procent muslimský. V roce 2012 dorazili na ostrov islámští extrémisté ze zahraničí a připojili se k místním radikálům ve společném úsilí zbavit Zanzibar západního vlivu, křesťanů a místních církví. Praktikovat křesťanskou víru je na Zanzibaru nesmírně obtížné. Konvertity čeká bití, zavržení vlastní rodinou, někdy i uvěznění nebo dokonce smrt. Zakládat na ostrově společenství je rovněž komplikované. Davy vandalů a muslimů opakovaně napadají místní kostely a modlitebny, zabíjejí nebo zohavují pastory a kněží. Vůdci mešit nabádají své následovníky, aby odpadlíky trestali podle přísného zákona šaría. Dvěma rozhlasovým stanicím byla v roce 2013 na šest měsíců pozastavena činnost za odvysílání relací, které měly údajně „narušovat pokojné soužití“ mezi křesťany a muslimy; jeden pořad vedl ke zvýšenému napětí vyvolanému debatou o porážkách zvířat. Ve školách je povinná výuka islámu, i pro křesťanské studenty. Pokud někdo veřejně vystoupí na podporu křesťanství nebo proti islámu, hrozí mu vězení, případně je ponechán na pospas davu. Konvertité k islámu všech věkových kategorií jsou všemožně podporováni většinovou společností i státními institucemi. Naproti tomu konvertité ke křesťanství čelí silné opozici. Ústava zakazuje náboženské konverze osob mladších 18 let. Hlas mučedníků poskytuje právní poradenství 43 pastorům, v převážné většině bývalým muslimům, kteří byli obviněni z narušování soužití, když členy svých společenství vyučovali biblickým základům. Hlas mučedníků také podporuje vdovu po evangelistovi, kterého za jeho aktivity zabili radikální muslimové.

 

Nejnovější zpráva z Tanzanie: Při dalším ze série žhářských útoků byla vypálena již třetí modlitebna (20. 05. 2016)


24. 02. 2015

Turecko

 

 

V Turecku neustále dochází k názorovým střetům mezi zastánci sekulárního směřování země, umírněnými obyvateli měst a příslušníky islamistických hnutí na venkově, kteří spolu soupeří o politický vliv. Země je od roku 1924 oficiálně sekulární, muslimové však tvoří 97 procent obyvatel. Veřejným debatám dominují otázky o úloze náboženství ve společnosti. V srpnu 2014 proběhla v Turecku poprvé v historii přímá volba prezidenta, vítězem se stal ministerský předseda Erdoğan. Byla založena parlamentní legislativní komise a mnoho lidí se domnívalo, že dojde k přepracování ústavy a posílení lidských práv, včetně svobody vyznání; komise však byla zhruba po 16 měsících rozpuštěna kvůli vnitřním neshodám a ústava zůstala zachována v původní podobě. Turecko je jednou ze zemí nejvíce zasažených občanskou válkou v Sýrii. V polovině října 2014 se v Turecku nacházelo přibližně 1,6 milionu syrských uprchlíků. Po přeshraničním raketovém útoku ze Sýrie, který připravil o život pětici tureckých občanů, turecká vláda schválila nasazení armády proti Sýrii.

 

Kategorie: projevy nepřátelství vůči křesťanům

Náboženství: muslimové 96,6 %, křesťané 0,2 %

Ideologie: islám

Nejvyšší představitel: prezident Recep Tayyip Erdoğan

 

Navzdory oficiálním prohlášením a ústavním zárukám svobody náboženského vyznání se příslušníci náboženských menšin včetně křesťanů dosud netěší plnému uznání. Nemuslimové často nemohou připravovat duchovní ke službě, nesmějí poskytovat náboženské vzdělávání ani vlastnit nebo provozovat budovy určené k bohoslužbám. Obrácení ke křesťanství sice samo o sobě není nelegální, nicméně konvertité byli v minulosti již několikrát obviněni z „urážky tureckosti“. Podle odhadů pracovníků Hlasu mučedníků žije v Turecku přibližně 6 tisíc evangelikálních věřících. Křesťané jsou často diskriminováni, pomlouváni a vystaveni útokům namířeným proti konkrétním osobám i celým společenstvím. Turecké sdělovací prostředky vykreslují křesťany jako agenty zahraničních zpravodajských služeb, kteří usilují o rozbití tureckého státu. Hlas mučedníků podporuje stále větší počet pronásledovaných křesťanů a také přípravu křesťanského rozhlasového vysílání.

 

Nejnovější zpráva z Turecka: Otci je znemožňován kontakt s dcerou (19. 06. 2017)


29. 03. 2015

Turkmenistán

 

 

Z pětice bývalých středoasijských sovětských republik má Turkmenistán nejméně obyvatel a současně je ze všech nejuzavřenější. Navzdory významným zásobám zemního plynu žije většina obyvatel v chudobě. Ústavou garantovaná svoboda náboženského vyznání je v praxi omezena na sunnitský islám a východní pravoslaví. Cizinci podezřelí z aktivit náboženského charakteru jsou ze země vyhošťováni. Komise Spojených států pro náboženskou svobodu (USCIRF) zařadila Turkmenistán na seznam „zemí zvláštního zájmu“ v roce 2000.

 

Kategorie: země s omezenou svobodou náboženského vyznání

Náboženství: muslimové 96,2 %, křesťané 1,8 %

Ideologie: autoritářský režim / komunismus / islám

Nejvyšší představitel: prezident Gurbanguli Berdymuhamedov

 

Vydávání náboženské literatury je v Turkmenistánu zakázáno. Stát má pod kontrolou přístup k internetu, vypíná také služby mobilních operátorů. V celé zemi platí zákaz neregistrovaných náboženských skupin a komunit, žádosti o registrace však již několik let nikdo nevyřizuje. Registrované i neregistrované náboženské skupiny jsou častým terčem policejních razií a dalších forem pronásledování. Členové neregistrovaných společenství se nesmějí veřejně scházet, šířit evangelium ani rozdávat náboženské materiály. Účastníci shromáždění domácích společenství jsou biti a pokutováni, je jim zabavován osobní i firemní majetek a zaměstnavatelé jim krátí mzdy. Představitelé státních institucí také varují křesťany, že jejich děti budou ve škole pod bedlivým dohledem. Turkmenský křesťan zatčený v roce 2012 kvůli účasti v bitce byl již několikrát vyjmut ze seznamu osob propuštěných v rámci amnestie a stále zůstává ve vězení, protože „si čte Bibli“. Hlas mučedníků v Turkmenistánu pomáhá s tiskem a distribucí křesťanských materiálů.

 

Nejnovější zpráva z Turkmenistánu: Křesťan uvězněný pro svou víru propuštěn na svobodu! (09. 05. 2015)


24. 02. 2015

Uzbekistán

 

 

Uzbekistán vyhlásil samostatnost v roce 1991. Jedná se o nejlidnatější a současně jednu z nejchudších středoasijských republik. V celosvětovém žebříčku je Uzbekistán pátým největším vývozcem bavlny a s bavlnou nějakým způsobem souvisí převážná část místního zemědělství. Prezident Karimov zastává svůj úřad od roku 1990. Autoritativní režim je dlouhodobě obviňován ze závažného porušování lidských práv, včetně systematického týrání vězňů. Komise Spojených států pro mezinárodní náboženskou svobodu zařadila Uzbekistán na seznam „zemí zvláštního zájmu“ v roce 2005.

 

Kategorie: země s omezenou svobodou náboženského vyznání

Náboženství: muslimové 84,9 %, křesťané 0,8 %

Ideologie: islám/komunismus

Nejvyšší představitel: prezident Islam Karimov

 

Přestože je Uzbekistán sekulární zemí, současný zákon o náboženství zakazuje veškeré neregistrované náboženské aktivity. Státní orgány církev vytrvale pronásledují, zaměřují se zejména na živá společenství. Téměř všichni křesťané patří k některé z etnických menšin a je s nimi zacházeno s mimořádnou krutostí. Proselytismus je nelegální. V jihovýchodní části země policie zahájila kampaň usilující o vyřazení dětí z účasti na shromážděních. Uzbecká tajná policie odposlouchává telefonické hovory a bedlivě sleduje objekty používané k bohoslužbám. Občas také využívá informátory, kteří společenství infiltrují a podávají hlášení o dění ve sborech. Protože je registrace křesťanských společenství téměř nemožná, po celé zemi je rozptýleno jen přibližně 65 neregistrovaných společenství. Na křesťany jsou podnikány razie, je jim zabavována literatura, jsou jim vyměřovány vysoké pokuty, jsou veřejně ponižováni, přicházejí o majetek a o zaměstnání, jsou biti a týráni. Podle místních pozorovatelů se orgány často uchylují k mučení dospělých i dětí ve snaze donutit je zapřít náboženské přesvědčení, získat od nich přiznání k něčemu, čeho se nedopustili, případně udávat další věřící. V roce 2013 představitel Rady pro náboženské záležitosti reportérům řekl, že podle uzbeckých zákonů je možné číst texty náboženského charakteru pouze ve vyhrazených budovách patřících oficiálně registrovaným náboženským uskupením. V roce 2014 vydala Rada zákaz veškerých materiálů, které „překrucují“ něčí víru nebo se snaží někoho přesvědčit ke změně vyznání. Hlas mučedníků v Uzbekistánu podporuje tisk a distribuci literatury, zprostředkovává místním křesťanským vedoucím křesťanské filmy, hudbu a knihy v elektronické podobě a také přímo prakticky pomáhá několika pastorům.

 

Nejnovější zpráva z Uzbekistánu: Nečekané propuštění uvězněného křesťana (17. 12. 2016)


16. 12. 2014

Vietnam

 

 

Vietnam je jednou z posledních komunistických zemí na světě. Státní orgány významně omezují svobodu projevu a nedávno rozšířily své aktivity také na regulaci veškerých náboženských aktivit. Funguje zde specializovaná náboženská policie usilující o zastavení růstu náboženských skupin včetně křesťanů – k používaným metodám patří nejrůznější metody diskriminace a také násilí. Oficiální pokyny opravňují místní orgány v severozápadní části země nutit křesťany, aby zapřeli víru. V listopadu 2012 byla schválena nová celostátně platná vyhláška, která postavila většinu domácích společenství mimo zákon (od 1. ledna 2013). Komise Spojených států pro mezinárodní náboženskou svobodu (U.S. Commission on International Religious Freedom, USCIRF) zařadila Vietnam do kategorie „zemí zvláštního zájmu“ v roce 2001.

 

Kategorie: země s omezenou svobodou náboženského vyznání

Náboženství: buddhisté 52,5 %, křesťané 9,4 %

Ideologie: komunismus

Nejvyšší představitel: prezident Trương Tấn Sang

 

Státní režim omezuje svobodu náboženského vyznání prostřednictvím legislativních ustanovení, požadavků na registraci společenství a také obtěžováním a zastrašováním neschválených náboženských skupin. V některých městských oblastech jsou náboženské aktivity v úředně stanovených mezích povolené. Na venkově však místní orgány vnímají křesťanství jako zahraniční hrozbu, na kterou často reagují diskriminací, zastrašováním, ničením majetku, zatýkáním, bitím a nátlakem na zapření víry – vše ve snaze zastavit růst církve. Příslušníci mnoha z více než 50 menšinových skupin jsou terčem pronásledování kvůli svému etnickému původu i křesťanskému vyznání. Několik křesťanů z těchto skupin již při mučení zemřelo. Nedávno se místní křesťané shromáždili k modlitební akci za propuštění dvou uvězněných vedoucích; policisté do shromážděných věřících začali střílet a mnohým způsobili zranění. Pronásledování je silnější na severu než na jihu. Podle informací našich pracovníků se místní úřady často zaměřují jen na nové věřící, kteří jsou vystaveni extrémnímu pronásledování, zatímco „staré“ křesťany nechávají být. Hlas mučedníků vietnamským křesťanům i nadále pomáhá nejrůznějšími způsoby – zapojuje se do přípravy pastorů, evangelistům poskytuje motocykly, sponzoruje křesťanské rozhlasové vysílání, distribuuje Bible a další křesťanské materiály a podporuje rodiny vězňů.

 

Nejnovější zpráva z Vietnamu: Trest pro pastora, který hovořil o špatném zacházení (08. 07. 2017)

 

Zdroj: www.persecution.com