Turecko: Státní orgány zkonfiskovaly šest církevních budov
Křesťané slaví opětovné vysvěcení kostela sv. Giragose arménské apoštolské církve v roce 2001. (Fotografie: World Watch Monitor)
(World Watch Monitor)
Po deseti měsících konfliktu na neustálými boji sužovaném jihovýchodě Turecka představitelé státních orgánů vyvlastnili celou řadu nemovitostí, zjevně ve snaze znovu vystavět a obnovit historické centrum Diyarbakıru, největšího města v oblasti. Ke zděšení zástupců hrstky křesťanských společenství ve městě – včetně všech pravoslavných, katolických a protestantských skupin – to však také znamená, že ztratí právo nakládat se svými budovami. Na rozdíl od státem financovaných mešit turecké starobylé církevní objekty (některé z nich jsou ještě starší než samotný islám) byly tyto odjakživa spravovány církevními nadacemi. Na základě nového rozhodnutí se místní kostely prakticky stávají majetkem tureckého státu – islámské země s více než 75 miliony obyvatel.
Možná nejvíce šokujícím případem je zabavení kostela Panny Marie ve čtvrti Lalabey. Tato 1700 let stará syrsko-pravoslavná katedrála údajně chrání relikvie, které mají pro křesťany mimořádný význam, jako například část kříže nebo kosti apoštola Tomáše. Současný vedoucí společenství oznámil, že aktuálně vyjednává se zástupci státních orgánů v naději, že zabavený majetek bude církvi navrácen.
Také představitelé města kritizovali vládu za nedostatečné vysvětlení tohoto kroko (z právního hlediska), neboť by mohl městu přivodit značnou kulturní a společenskou újmu. Představitelé režimu označují rozhodnutí za vyvážené, neboť v rámci opatření jsou podle nich vyvlastňovány také mešity. Mešity však v Turecku byly státním majetkem již dříve a stát financuje jejich výstavbu, údržbu i platy imámů.
Další informace o pronásledování v této zemi naleznete na stránce Turkey Country Report.
Pozvedejte na modlitbách turecké křesťany, jejichž kostely a modlitebny zabavili lidé, kteří nesdílejí jejich přesvědčení a hodnoty a nectí jejich pravidla. Modlete se, aby Bůh dohlížel nad vyjednáváním církevních představitelů se zástupci státu, aby společně dospěli řešení, které mu vzdá čest a současně bude spravedlivé vůči všem členům zainteresovaných společenství. Kéž křesťané po dobu vyjednávání prožívají Boží pokoj s vědomím, že celá země patří v konečném důsledku jemu, stejně jako všechno na ní. Důležité je nezapomínat ani na skutečnost, že je nikdo nemůže připravit o jejich víru ani o nesmírnou lásku k Bohu.
V listopadu 2020 vyšla v nakladatelství Stefanos nová e-kniha.
Z boje o náboženství v sovětském Rusku
Zápisky věřícího (1917–1923)
Křesťanský myslitel, teolog, publicista a veřejná osobnost, jeden z vedoucích představitelů Ruského studentského křesťanského hnutí, v této autobiografické knize líčí události od ruské revoluce až do svého vyhoštění ze Sovětského svazu.
E-kniha vychází z tištěné publikace vydané v Praze roku 1931 Křesťanským spolkem mladíků v Čechách. Z ruského originálu Записки верующего. Из истории Религиозного движения в России (1917–1923) přeložil Samuel Verner.
Text nového vydání (2020) byl jazykově a redakčně upraven. Titul je k dispozici pouze v elektronické podobě (ve formátech Kindle a EPUB).
TIP: Všechny e-knihy z nakladatelství Stefanos si můžete také zdarma půjčit ve vaší místní knihovně. Pokud si zatím e-knihy v knihovně nepůjčujete, přečtěte si, jak na to.