Křesťanka ve věku dvaceti let, která konvertovala ke křesťanské víře, byla uvězněna ve svém pokoji členy své rodiny a její stav není známý. „Rodina žije ve velmi konzervativní části Turecka a je velmi přísná,“ uvedl pracovník Hlasu mučedníků.
„Když se členové rodiny dozvěděli, že dívka navštěvovala bohoslužby v jediném kostele v okolí, zavolali ji domů, aby si o tom s ní promluvili, ale pak už ji z domu nepustili.“ Pracovníci Hlasu mučedníků uvádějí, že její otec a bratr jí zabavili telefon a zavřeli ji v pokoji.
„Nedokážu si představit, jaké to musí být, když vás zavře váš otec a bratr, kteří by vás měli chránit,“ řekl náš spolupracovník. Pracovník Hlasu mučedníků požádal o modlitby za její bezpečí a propuštění a také za to, aby věděla, že není sama ani zapomenutá a mohla sdílet svou víru se členy své rodiny.
Turci jsou hrdí na svůj národ, který prošel rychlým průmyslovým rozvojem a modernizací. Bohužel většina Turků považuje islám za součást své národní identity; je pro ně těžké si představit, že by se od islámu odvrátili, i když o jeho učení vědí jen málo a jeho zásady nepraktikují.
Křesťané v Turecku mají omezenou svobodu vyznání. Ačkoli je v zemi jen málo tureckých kostelů, věřící odvážně svědčí o Kristu svým spoluobčanům. Probíhající změny v turecké vládě omezily misijní činnost a zvýšily tlak na malou křesťanskou komunitu.
96 % Turků jsou sunnitští muslimové, kteří považují islám za ústřední součást své identity, i když většina z nich není zbožná. Křesťané tvoří méně než 1 % obyvatel Turecka. Věřící čelí řadě výzev ze strany členů rodiny, sousedů, zaměstnavatelů i vlády. Není výjimkou, že vláda přidělí pastoru nebo církvi policejní důstojníky jako tzv. „ochranu“ před hrozbami ze strany islámských vůdců. Jedná se však o způsob, jak sledovat činnost pastorů a církví.