Dva křesťané propuštěni z neblaze známého vězení

Írán

Dva křesťané, kteří byli v Íránu uvězněni za své vůdčí role v podzemní církvi, byli propuštěni jen několik dnů poté, co v teheránském vězení Evin vypukl požár. Avšak zainteresovaní obhájci lidských práv se pouze dohadují, jaká je skutečná příčina jejich propuštění.

Podle lidsko-právních agentur byl pastor Naser Navard Goltapeh, který strávil dva měsíce na samovazbě, propuštěn z vězení Evin 17. října poté, co mu byla udělena milost nejvyšším vůdcem Alí Chameneím. 18. října byla rovněž z vězení Evin propuštěna Fariba Dalirová. Ta byla zatčena v červenci 2021 za založení podzemní domácí církve a během uvěznění strávila 38 dní na samovazbě. Rovněž také jí byla udělena milost, není však jasné, jakou instancí. Obě milosti byly uděleny neočekávaně a podle obránců práv byly již dříve, při předchozích žádostech, zamítnuty.

„Máme informace, že různé instituce, jako třeba britská či americká vláda vyvíjely snahu o propuštění pastora Goltapeha, a víme rovněž, že v Evin jsou vězněni političtí odpůrci a demonstranti, ale co skutečně Chameneího přimělo udělit milost, opravdu nevíme,“ uvádí jeden z expertů lidsko-právní agentury Middle East Concern (MEC).

Pastor Goltapeh požádal v minulosti o propuštění již několikrát, ale vždy bez úspěchu, uvádí zdroj MEC. Dalirová podala žádost o předčasné propuštění v srpnu, která byla rovněž zamítnuta. Jak pastor Goltapeh, tak Dalirová si již odpykali třetinu trestu, a měli tak podle íránského zákona právo požádat o předčasné propuštění.

Pastor Goltapeh byl podle MEC zatčen se třemi dalšími křesťany na jedné zásnubní slavnosti v městě Karadž, nedaleko Teheránu v červnu 2016. Pastor a tři věřící pocházející z Ázerbájdžánu byli následně drženi ve vězení Evin, opakovaně vyslýcháni a dva měsíce museli strávit na samovazbě.

V říjnu 2016 byli obžalováni z „misijních aktivit“ a „činnosti ohrožující bezpečnost státu“, ale byli propuštěni na kauci. O měsíc později směli tři Ázerbájdžánci Írán opustit, avšak pastor Goltapeh, íránský konvertita z islámu na křesťanství, stanul před soudem.

Ten v květnu 2017 shledal pastora vinným ze skutků „namířených proti bezpečnosti státu a ze zakládání ilegálních domácích církví“ a odsoudil ho k desetiletému vězení. Jelikož pastor neuspěl s odvoláním, musel v lednu 2018 nastoupit svůj trest do vězení Evin.

Pastor Goltapeh si stěžoval na špatné zacházení ze strany dozorců i na odpírání lékařského ošetření při bolestivém zánětu dásně a při onemocnění COVID-19, jehož epidemie ve vězení propukla. Vlna infekce koronaviru nakonec odezněla a pastorovi se v roce 2021 dostalo i zubního ošetření a léčení. 

Fariba Dalirová, konvertitka od islámu, byla odsouzena v listopadu 2021 k pětiletému vězení za „činnosti ohrožující bezpečnost státu tím, že založila a vedla evangelikální podzemní církev“. Podle lidsko-právní agentury Article-18 bylo Dalirové v červenci popáté zamítnuto podmínečné propuštění. Několikrát jí byl také zamítnut nový proces. Její trest byl později redukován na dva roky, když si předseda senátu uvědomil, že se v jejím případě stala administrativní chyba.

Příslušníci Íránské revoluční gardy zatkli Faribu Dalirovou s pěti dalšími křesťany v červenci 2021. Dalirová byla držena ve vazební věznici 38 dní na samovazbě a pak přeložena do jednoho vězení pro ženy, kde byla držena, dokud nebyla v listopadu téhož roku propuštěna na kauci.

K výkonu trestu nastoupila v dubnu. V době svého propuštění měla za sebou více jak třetinu trestu, avšak předtím v srpnu byla její legální žádost o podmínečné propuštění zamítnuta.

Pastor Goltapeh (někdy psáno rovněž Gol-Tapeh) měl v době propuštění za sebou polovinu vyměřeného trestu. V době sepsání tohoto článku jsou jeho plány do budoucna neznámé a Goltapeh zůstává prozatím doma se svojí rodinou.

 

 Oheň a vzpoura

 

Třebaže úřady propuštění pastora Goltapeha a Fariby Dalirové nijak nekomentovaly, došlo k tomuto propuštění bezprostředně po vzpouře z 15. října ve věznici Evin a po následnému požáru, který zničil většinu vězeňského komplexu, včetně té části, kde byl držen pastor Goltapeh.

Během vzpoury zemřelo osm vězňů a další šedesátka jich utrpěla zranění. Íránské úřady přišly s tvrzením, že vězni zemřeli v důsledku udušení zplodinami při požáru, avšak organizace Amnesty International reportuje, že někteří z vězňů byli zastřeleni a celková čísla o obětech vláda údajně podhodnocuje.

Podle MEC nebyl zraněn žádný křesťanský vězeň. A podle agentury Article 18 se ve vězení Evin nacházelo v době vzniku požáru přinejmenším dvanáct křesťanských vězňů svědomí, většina z nich obývala 8. oddělení, které přiléhá na 7. oddělení, kde požár údajně způsobil největší škody.

Nepokoje a požár přiměly vězeňské úřady přeložit sice neznámý, ale významný počet vězňů do jiných detenčních zařízení. Možnost, že mezi nimi byli i křesťané, existuje, avšak prozatím o tom nejsou žádné zprávy.

 

Věznice Evin byla postavena v roce 1972 a původně měla sloužit k věznění politických oponentů, kteří byli zatýkáni íránskou tajnou policii SAVAK, působící ještě za doby šáha Rézy Páhlaví. Po svržení šáhova režimu v roce 1979 íránskou revolucí se věznice Evin stala mezinárodně nechvalně proslulým místem, kde byli drženi nejen političtí oponenti, ale kde také tamní šíitský islamistický režim věznil a mučil náboženské stoupence s cílem zničit jejich odhodlání zachovat věrnost své víře.

Na seznamu organizace Open Doors za rok 2022, který seřazuje padesátku zemí s nejhorším postavením křesťanů, figuruje Írán v první desítce, konkrétně na 9. místě.

― Morning Star News, 30. října 2022

Dva křesťané propuštěni z neblaze známého vězení

Hlavní vchod do věznice Evin v Teheránu (zdroj wikipedie)