O NÁS

KRÁTCE K HISTORII A ČINNOSTI SPOLKU POMOC PRONÁSLEDOVANÉ CÍRKVI (PPC)

Idea činnosti naší organizace spadá ještě do doby minulého režimu, do první poloviny osmdesátých let, kdy jsme se poprvé setkali se jménem rumunského luterského faráře Richarda Wurmbranda z tehdy do naší země propašovaných knih a z vysílání Hlasu Ameriky a Svobodné Evropy.

Po pádu totality na podzim 1991 navštívili dva z pozdějších zakládajících členů PPC sídlo Wurmbrandovy misie v Německu, a o rok později, v červenci 1992, se osobně setkali s farářem Richardem Wurmbrandem a jeho manželkou Sabinou. Ještě téhož roku na podzim začala práce Hlasu mučedníků v České republice. Nejprve za podpory německé sesterské organizace, od roku 1995 pak díky příspěvkům čtenářů již zcela samostatně.

Jelikož naše iniciativa vznikla ještě v době Československa, chápali jsme jako pole pro naše působení i Slovensko, kde jsme postupně získali několik set čtenářů a podporovatelů.

Naše aktivity byly v prvních letech konány v rámci místního sboru ČCE. V roce 1998 pak vzniklo samostatné občanské sdružení s názvem POMOC PRONÁSLEDOVANÉ CÍRKVI. O rok později se naše organizace stala aktivním členem ICA – Mezinárodní křesťanské asociace, která je zastřešující organizací pro všechny národní misie Hlasu mučedníků ve světě. Díky společným projektům ICA se tak může naše organizace podílet na mnohostranném úsilí reagujícím na aktuální potřeby a situaci pronásledovaných křesťanů.

V úzké návaznosti na český Hlas mučedníků vzniklo rovněž nakladatelství Stefanos, které se od počátku soustřeďuje hlavně na vydávání knih týkajících se pronásledované církve, byť je na PPC právně nezávislým subjektem.

Do povědomí širší veřejnosti se pak činnost Hlasu mučedníků dostala v souvislosti s případem člena naší české pobočky Petra Jaška, který byl čtrnáct měsíců zadržován v súdánském vězení kvůli svým kontaktům s tamními pronásledovanými křesťany. Od svého návratu v roce 2017 navštívil Petr Jašek již mnoho sborů a různých konferencí či seminářů, kde mohl přiblížit posluchačům jak situaci trpící církve, tak i činnost Hlasu mučedníků.

Činnost našeho občanského sdružení vždy byla a je závislá výhradně na finančních prostředcích, které dostáváme od našich podporovatelů. Pomocí těchto darů se snažíme naplňovat své hlavní záměry: informovat křesťany a zainteresovanou veřejnost v České republice a na Slovensku o pronásledování křesťanů ve světě, přinášet věřícím v naší zemi svědectví víry a duchovní poselství trpící církve, a pronásledovaným křesťanům různým způsobem pomáhat.

O zakladateli

Richard Wurmbrand (1909 - 2001) byl luterský duchovní, který prošel čtrnáctiletým vězněním a mučením v komunistickém Rumunsku padesátých let a je široce uznávaným křesťanským autorem i duchovní autoritou. Když se v roce 1945 dostali v Rumunsku k moci komunisté, začali Richard Wurmbrand a jeho manželka Sabina svoji horlivou službu jak mezi rumunskými pronásledovanými křesťany, tak i se snahou evangelizovat vojáky Rudé armády. V roce 1948 byl však farář Wurmbrand zatčen a uvězněn. Ve vězení strávil více jak dva roky na samovazbě a během této doby nespatřil nikoho jiného než své komunistické trýznitele. Na tři roky do vězení byla zanedlouho poslána také jeho manželka.

Jelikož byl v době svého zatčení farář Wurmbrand již znám mnohým křesťanům v zahraničí, nezůstalo jeho zmizení bez povšimnutí. Na otázku západních diplomatů odpovídala komunistická rumunská vláda, že uprchl ze země. K vytvoření ještě většího zmatku poslala tajná policie k Sabině Wurmbrandové svého agenta, který se vydával za spoluvězně jejího manžela a sdělil jí, že její muž zemřel a on se ve vězení účastnil jeho pohřbu.

Po více než osmi letech strávených ve vězení byl farář Wurmbrand propuštěn a ihned se snažil obnovit svoji dřívější činnost v podzemní církvi. O dva roky později byl ale opět zatčen a odsouzen k pětadvaceti letům vězení.

Richard Wurmbrand byl propuštěn v rámci všeobecné amnestie v roce 1964 a znovu se pustil do své bývalé činnosti. V té době se skupina norských křesťanů v obavě z jeho třetího uvěznění rozhodla vyjednávat s rumunskou vládou o jeho vykoupení na Západ, neboť komunistická vláda potřebovala západní valuty a proto se uchýlila k „prodeji“ politických vězňů. Zatímco průměrná cena za takového vězně činila necelých dva tisíce dolarů, za Wurmbranda bylo požadováno deset tisíc.

V květnu 1966 vydal Richard Wurmbrand svědectví před podvýborem pro bezpečnost amerického senátu, kde se vysvlékl, aby senátorům ukázal osmnáct hlubokých jizev, které mu zbyly po krutém mučení v komunistickém žaláři. V té době se jeho příběh objevoval v hlavních světových denících napříč Amerikou, Evropou i Asií. V září 1966 se faráři Wurmbrandovi dostalo taktéž varování, že pokud nebude mlčet, bude odstraněn rumunskou tajnou službou.

V roce 1967 založil Richard Wurmbrand se svojí manželkou Sabinou organizaci, která měla pomáhat pronásledovaným křesťanům v komunistických zemích, a která přijala později název Hlas mučedníků. Oba manželé pak společně cestovali po celém světě a postupně iniciovali vznik více než třiceti národních misií, které se dnes snaží pomáhat křesťanům pronásledovaným kvůli své víře v totalitních zemích či na různých nepřátelských územích. Poselství manželů Wurmbrandových znělo: „Mějte v nenávisti zlé systémy, ale milujte své pronásledovatele. Milujte duše a snažte se je získat pro Krista.“ Farář Wurmbrand je také autorem mnoha knih, které byly přeloženy do více než sedmdesáti jazyků.

 

O NÁS

Mapa pronásledování křesťanů

 

Dokumenty

Hospodaření za rok 2020

Milí bratři a sestry, děkujeme vám za modlitební podporu i za finanční dary, které jste nám zaslali v minulém roce. Rádi bychom vás jako každoročně informovali o hospodaření našeho spolku za rok 2020.

  • Přijaté dary činily celkem – 3 773 312 Kč.
  • Úroky z běžného účtu – 317 Kč.

Výdaje byly následující:

  • Humanitární dary (Severní Korea, Nigérie, Egypt, Sýrie, Irák, Súdán, Srí Lanka, Somálsko, Moldávie, Jemen, Čína) – 2 396 205 Kč.
  • Náklady na bulletin (tisk, sazba, poštovné) – 237 161 Kč.
  • Podpora vydávání literatury o pronásledované církvi – 74 525 Kč.
  • Kancelářské potřeby a ostatní výdaje – 24 032 Kč.
  • Cestovné – 22 822 Kč.
  • Nákup publikací (Stefanos) – 63 187 Kč.
  • Bankovní poplatky (včetně mezinárodních převodů) – 17 535 Kč.
  • Mzdové náklady na jednoho pracovníka – 285 587 Kč.
  • Zdrav. a soc. pojištění – 96 581 Kč.
  • Drobný majetek – 4 790 Kč.
  • Správa webu a účetnictví – 188 257 Kč.
  • Cestovné Petr Jašek (příjemcem zpětně refundováno) – 19 367 Kč.

Účetní zůstatek k 31. 12. 2019 činil 1 434 668 Kč.

Zdroj: Hlas mučedníků 2/2021