Náhorní Karabach, historicky arménský křesťanský region, je svědkem hrůz, které připomínají temné kapitoly lidské historie. Arméni v regionu čelí nucenému vysídlení, zatímco jejich kulturní a náboženské památky jsou systematicky ničeny. Tato situace vyvolává otázky o mezinárodním právu, lidských právech a budoucnosti křesťanské komunity v regionu.
Humanitární krize:
Ázerbájdžán zahájil rozsáhlou vojenskou ofenzívu proti Náhornímu Karabachu s arménskou většinou mezi 19. a 20. zářím 2023. Tento útok je považován za porušení příměří z roku 2020. Obsazení Náhorního Karabachu ázerbajdžánskou armádou vedlo k masovému vysídlení a donutilo vládu Náhorního Karabachu k bezpodmínečné kapitulaci. V důsledku této kapitulace byli Arméni v Karabachu nuceni složit zbraně a rozpustit svou armádu, což znamenalo ztrátu schopnosti se bránit. Arméni v Náhorním Karabachu nyní čelí nejenom nucenému vysídlení, ale jsou také terčem brutálních útoků a výhružek ze strany ázerbájdžánské armády. Tato situace vede k masovému exodu obyvatelstva z regionu. Podle Reuters, právní experti označují tento exodus za válečný zločin. Bylo hlášeno mnoho incidentů, ve kterých byli civilisté z vesnic povražděni. CTV News popisuje, jak byl počet obětí vysoký, přestože boje trvaly krátkou dobu. Například jedna žena z vesnice Sarnaghbyur uvedla, že ázerbájdžánské granátometné ostřelování její vesnice zabilo její dva mladé syny.
Více než 100 000 obyvatel Náhorního Karabachu, což je více než 80 % jeho populace, hledá útočiště v Arménii, kde jsou vystaveni těžkým životním podmínkám a nejistotě. Mnoho z nich bylo nuceno strávit 36 hodin v téměř 100 km dlouhé dopravní zácpě na cestě ze Stepanakertu, hlavního města Náhorního Karabachu, k arménské hranici, bez přístupu k jídlu, vodě nebo lékům, protože Ázerbájdžán zablokoval všem mezinárodním humanitárním organizacím přístup do Náhorního Karabachu. Byly hlášeny případy úmrtí mezi uvízlými uprchlíky. Arménský premiér Nikol Pašinjan označil tuto masovou migraci za "etnickou čistku".
Kulturní genocida:
Zprávy a svědectví z Náhorního Karabachu odhalují alarmující obraz systematické destrukce křesťanských památek ázerbájdžánskými vojenskými silami. Podle Reuters, bylo v regionu původně asi 400 arménských svatých míst, avšak mnohá z nich byla znesvěcena nebo zničena poté, co ázerbájdžánské síly znovu získaly kontrolu nad územím během války v roce 2020. V současné době se postupně objevují zprávy o systematickém ostřelování křesťanských památek, což je pokus o vymazání arménské přítomnosti a historie v regionu.
Podle Armenian Bar Association, tato kulturní genocida, kterou provádí Ázerbájdžán, zahrnuje nejen úplné zničení křesťanských kostelů, ale také jejich falešnou reklasifikaci. Tento proces falešné reklasifikace může zahrnovat převedení kostelů na jiné typy staveb nebo jejich přeoznačení jako památky náležející jiným kulturám či náboženstvím, což je pokus o vymazání historické a kulturní identity Arménů v regionu. Tato praxe nejenže zpochybňuje a překrucuje historickou pravdu a kulturní dědictví, ale také představuje závažné porušení mezinárodního práva na ochranu kulturního dědictví. Je to alarmující ukázka, jak mohou být kulturní a náboženské památky využity jako nástroje v konfliktech a jak mohou být ohroženy v důsledku politických a vojenských akcí.
Mezinárodní podpora a komplikace:
Ázerbájdžán čelí obviněním z provádění etnických čistek v Náhorním Karabachu, přičemž má na své straně podporu Turecka a Izraele. Server Politico poukazuje na to, že pevná podpora Izraele a regionální velmoci Turecka zvyšuje mezi obyvateli Náhorního Karabachu pocit opuštěnosti. Tato mezinárodní podpora nejenže komplikuje možnost mezinárodního zásahu a nalezení řešení konfliktu, ale také zdůrazňuje dlouhodobou nepřátelskou politiku Turecka vůči Arménii a kritiku Izraele za dodávky zbraní Ázerbájdžánu.
Izrael byl klíčovým dodavatelem zbraní pro Ázerbájdžán během konfliktu v Náhorním Karabachu. Podle Jerusalem Post, Izrael byl v posledních pěti letech zdrojem 69 % dovozu zbraní do Ázerbájdžánu. The Times of Israel uvádí, že Izrael zvýšil své zásilky zbraní do Ázerbájdžánu během konfliktu v Náhorním Karabachu v roce 2020. Ázerbájdžán vyšel z tohoto šestitýdenního konfliktu vítězně.
Další zprávy od Haaretz a Al Arabiya také potvrzují, že Izrael dodával Ázerbájdžánu pokročilé zbraňové systémy a střely, což zahrnovalo téměř 100 letů naložených zbraněmi v hodnotě miliard dolarů mezi lety 2016 a 2021.
Tato masivní dodávka sofistikovaných zbraní zdůrazňuje hloubku vojenské spolupráce mezi Izraelem a Ázerbájdžánem a vyvolává otázky o dopadech této spolupráce na regionální stabilitu a mezinárodní bezpečnost.
Izraelská podpora Ázerbájdžánu je částečně motivována strategickými zájmy v regionu, zejména vůči Íránu, který je považován za hrozbu pro izraelskou bezpečnost.
Závěr:
Arméni, kteří jsou převážně křesťané, jsou vystaveni hrůzám a utrpení. Je nezbytné, aby mezinárodní společenství přijalo opatření k ochraně křesťanské komunity a kulturního dědictví v Náhorním Karabachu a aby byla nalezena spravedlivá a trvalá řešení pro obyvatele regionu.
Pro Hlas mučedníků zpracoval Francesco Matteo.
