Kvůli rostoucím hrozbám ze strany islamistických povstaleckých skupin po vojenském převratu v červenci 2023 přijali křesťané v Nigeru během vánočních svátků zvláštní opatření. „Je to velmi nebezpečné,“ řekl křesťanský vedoucí pracovník. „Vlastně přestáváme ve večerních hodinách slavit." Dříve křesťané pořádali večerní bohoslužby a mladí členové církve zpívali vánoční písně na ulicích, než slavili Vánoce v domácnostech.
Církevní představitel z Nigeru dodal, že v minulosti jim jejich muslimští sousedé často přáli veselé Vánoce. Nyní se však muslimským spoluobčanům říká, že je hřích přát křesťanům „Veselé Vánoce“. Dodal, že jedna křesťanská komunita plánovala ve svém městě zřídit bezplatnou lékařskou kliniku, ale nyní úředníci požadují úplatky za povolení. Vedoucí pracovník řekl: „Předložíme celou záležitost Bohu na modlitbách a on najde způsob, jakým bychom mohli sloužit ubohým lidem, aby mohli vidět Ježíšovu lásku.“
Francouzsky mluvící Niger je domovem asi 2,6 milionu kočovných Tuaregů a několika milionů Fulbů. Obě skupiny žijí v celém regionu Sahary a jsou převážně muslimové; křesťané tvoří méně než 1 %. Fulbové v tomto regionu nebyli tak radikalizovaní jako v Nigérii. Niger je jednou z nejchudších zemí světa a většina obyvatel je samozásobitelskými farmáři.
Rozsáhlé útoky proti křesťanským komunitám nejsou tak časté. Došlo k nim v roce 2015, kdy bylo zničeno více než 80 kostelů v celém jižním regionu země. V roce 2021 bylo islamisty napadeno pět kostelů v oblasti Tillaberi. Zemi ovlivnily konflikty v Mali a Burkině Faso, kde islamistické skupiny napojené na al-Káidu a samozvaný Islámský stát (ISIS) zaútočily na pohraniční regiony, aby rozšířily svůj vliv v Sahelu. Pokračující povstání Boko Haram v severní Nigérii vytlačilo tisíce nigerijských uprchlíků do jihovýchodní části Nigeru.
Až 93 % obyvatel Nigeru jsou muslimové a méně než 2 % křesťané. Primárními pronásledovateli jsou islámští extremisté a členové komunity.