V severní Nigérii jsou křesťané opatrní s oslovováním muslimů, protože islamisté zavraždili tisíce křesťanů. „Mnohé církve v severní Nigérii muslimy neoslovují, a dokonce se zdráhají vpustit do svých kostelů muslimské konvertity,“ uvedl jeden z pracovníků Hlasu mučedníků. Dodal, že ačkoli by se takový přístup měl změnit, neměli bychom je odsuzovat, ale snažit se pochopit velký tlak, kterému jsou vystaveni, a modlit se za ně. Jsou skutečně v „jámě lvové".
Například muslimská studentka Fatima se obrátila na křesťanského učitele Jonathana s přáním dozvědět se více o Kristu. Jonathan s Fatimou opatrně sdílel evangelium a ona se stala křesťankou. Později to však odvolala a tvrdila, že ji Jonathan a další křesťané nutili. Její rodina a další muslimové reagovali násilně a vyhrožovali Jonathanovi a jeho rodině smrtí, a tak uprchli. Jonathan je nyní nezaměstnaný a začíná znovu na novém místě.
Nigérie je téměř rovnoměrně rozdělena mezi muslimy, kteří převládají na severu, a křesťany, kteří dominují na jihu. V nejlidnatější africké zemi žije více než 80 milionů křesťanů, kteří se hlásí k evangeliu. Je to způsobeno průkopnickou misijní prací a návratem osvobozených otroků, kteří se na kontinent vrátili z Evropy po zrušení otroctví v Anglii v roce 1833.
Zahraniční misijní činnost na severu země od roku 2008 výrazně poklesla v důsledku vzniku islámské militantní skupiny Boko Haram. Boko Haram sídlí na severu, je napojeno na al-Káidu a navázalo spojení se samozvaným Islámským státem (ISIS). Přestože Boko Haram na severovýchodě země poněkud oslabilo, stále provádí ničivé útoky na křesťanské komunity a armádní jednotky v regionu.
Boko Haram údajně podporuje také pokračující útoky na křesťanské vesnice ze strany militantních muslimů z kmene Fulbů, kteří své útoky soustředili do centrální oblasti Nigérie. Teroristické skupiny a další muslimové na severu země chtějí křesťany z regionu vyhnat a pokračovat v úsilí o vytvoření samostatného státu, který by se řídil islámským právem.