Pákistánská křesťanka byla uvězněna na více než 18 měsíců poté, co byla falešně obviněna z rouhání. Její žalobci jsou muslimští muži, kterým vadilo, že měla na svém domě křesťanský kříž. Nechtěli pod ním procházet a požadovali, aby ho sundala, ale ona to odmítla. Rozzlobení muži roztrhali Korán a jeho kousky rozházeli před jejím domem. Když vyšla ven, uviděla kousky papíru a zvedla je, aby se podívala, co to je, muži ji ale přepadli.
Odvedli ji do místní věznice, kde byla držena a neměla možnost vidět svého tříletého syna, kterému je nyní pět let, a to pouze na základě jejich obvinění z rouhání. Slyšení o kauci bylo opakovaně odkládáno, ale 5. listopadu 2025 byla kauce schválena, i když byla propuštěna až o dva týdny později. Pracovníci Hlasu mučedníků prosí o modlitby, aby Pán uzdravil a posílil ji a její rodinu po jejím uvěznění a aby byla všechna obvinění z rouhání stažena.
Kvůli pákistánským zákonům o rouhání jsou křesťané neustále vystaveni nebezpečí, že budou falešně obviněni z rouhání proti islámu, Koránu nebo Mohamedovi, a v případě usvědčení jsou tvrdě trestáni. Pouliční evangelizace je podle pákistánských zákonů legální a několik odvážných evangelistů využívá této příležitosti k veřejnému sdílení evangelia.
Mnoho křesťanů žije společně v uzavřených čtvrtích, tzv. koloniích, které poskytují určitou míru bezpečí uprostřed rozšířeného útlaku. Přesto v těchto oblastech došlo v posledních letech k několika rozsáhlým útokům, včetně těch během Vánoc. Většina křesťanů je uvězněna v kruhu špatného vzdělání a chudoby. Často se jim stává, že jedinou prací, kterou mohou získat, je otročit v cihelnách, zametat ulice nebo čistit kanalizaci. Křesťané jsou již léta vězněni na základě zákonů o rouhání a mnozí z nich byli po propuštění z vězení zabiti nebo nuceni natrvalo opustit zemi.
Všichni pákistánští křesťané čelí obtížím, diskriminaci a pronásledování kvůli své křesťanské identitě. Někteří podstupují velké riziko, aby svědčili muslimům, křtili konvertity a shromažďovali je v církvích, a mnozí neúnavně pracují na tom, aby vybavili, povzbudili a vzdělali křesťanskou mládež. Někteří křesťané odvážně sdílejí evangelium a šíří Boží slovo v radikalizovaných muslimských čtvrtích a městech, kde v některých případech sídlí islámské extremistické skupiny jako Taliban.
Většina křesťanů je považována za občany druhé kategorie a je nucena pracovat dlouhé hodiny v náročných zaměstnáních, přičemž je utlačována systémy, které je udržují v otroctví jejich zaměstnavatelů.