Místní úřady upírají skupině indonéských křesťanů právo vystavět si své vlastní bohoslužebné shromaždiště, třebaže tito věřící již mají ve vlastnictví stavební parcelu. K této situaci došlo v jednom menším městě s asi deseti tisíci obyvateli, které se nachází nedaleko hlavního města Jakarty.
Třebaže sama indonéská vláda namítá, že tito křesťané mají z ústavy právo si svoji budovu postavit, městské úřady trvají na svém a odmítají ustoupit. Navzdory snahám ze strany federální vlády o nastolení smíru, mají místní úředníci často více politické moci k prosazení své politiky.
Kupříkladu jedna katolická kongregace v Tangerang (největší město provincie Banten) slavila nakonec vítězství, když obdržela povolení k výstavbě svého kostela, čemuž však předcházela více než třicetiletá disputace s tamními úřady. Představitelé kongregace jsou přesvědčeni, že za opakovanými odklady schválení jejich stavby stojí opozice ze strany místních militantních muslimů. V polovině srpna se pak konalo slavnostní zahájení stavby.
Indonésie, nejlidnatější muslimský národ na světě, je řízena jako stabilní demokracie, která oficiálně uznává pět různých náboženství včetně křesťanství. Preferenční zacházení s muslimy a nepřátelství militantních islámských skupin však křesťanům způsobily přetrvávající problémy.
― The Voice of the Martyrs, Kanada, 6. října 202