Rodrigo a Astrid založili osm sborů v oblasti Sucre, jedné z kolumbijských tzv. „červených zón“ či nebezpečných oblastí kontrolovaných aktivitami marxistických geril. Příslušníci těchto geril je vydírali, zakazovali jim bohoslužby, vydávali zákazy vycházení a vyhrožovali jim. Syn jejich nejstaršího vnuka se nachází u velitele geril. Rodrigo a Astrid se obávají o jeho život i o život své čtyřleté pravnučky. Jejich 14letý vnuk, který s nimi žije, také sdílel svou touhu přidat se ke gerillové skupině; je lákán příslibem věcných darů a finančních pobídek. Manželé prosí o modlitbu za svou rodinu a za další mladé lidi ve svých komunitách, kteří jsou zranitelní vůči slibům těchto marxistických geril.