V srpnu minulého roku přinutily protesty obyvatelstva, které postupně eskalovaly do politicky motivovaného násilí, bangladéšského premiéra k rezignaci. Vládní krizi i nedostatečnou sílu policie využily islamistické skupiny, které na řadě míst zaútočily na křesťanskou menšinu, loupily a ničily kostely i obydlí křesťanů.
„Myslela jsem, že je to můj poslední den,“ vzpomíná Monoara. „Byla jsem nejprve zoufalá, ale po chvíli jsem se trochu vzpamatovala a řekla jsem: ‚Díky, Pane Ježíši.‛ Náhle jsem byla velmi vděčná, že mě Pán spasil a nyní ochránil mě i mojí rodinu. I když jsme přišly o majetek, byl nám zachován život. A co On vzal, může nám zase dát nanovo, jako to učinil Jobovi.“
V prosinci 2024 obdržela řada křesťanských představitelů v celém Bangladéši dopisy od islamistické skupiny Hefazat-e-Islam s varováním, že jakákoli oslava Vánoc bude tou „poslední oslavou, kterou ve svém životě uspořádají“.
Navzdory výhrůžkám zorganizoval křesťan jménem Saiful ve své domácí kongregaci jako každoročně vánoční program. Když se později objevily fotografie z této události na sociálních sítích, uspořádali radikální muslimové protestní shromáždění u Saifulovy domácí modlitebny a vyhrožovali křesťanům násilím. Policii se podařilo protest rozehnat, ale muslimové slíbili, že se vrátí a Saifulův dům zapálí.
Věřící ze Saifulovy domácí církve se nadále scházejí k modlitbám a studiu Bible téměř každý den, členové tohoto sboru jsou rovněž misijně velmi aktivní a nebojí se o Kristově lásce hovořit i s těmi, kteří je pronásledují.
Podobně se nadále schází k modlitbám i Monoara a její rodina. Neodradil je ani násilný incident, při němž přišly tyto tři ženy skutečně o všechen majetek.
– Hlas mučedníků, USA, červenec 2025
Křesťanské ženy se spolu vítají při shromáždění domácí církve v hlavním městě Bangladéše Dháce. Násilí namířené proti křesťanům mělo v této zemi v minulém roce vzrůstající tendenci.