Podle malajsijských zákonů nesmějí ani etničtí Malajci, ani muslimové obecně, konvertovat k jinému náboženství, přičemž do rozporu se zákonem se dostávají už jen tím, když vlastní Bibli. Ačkoli se 9 % Malajců hlásí ke křesťanství, mnozí z nich pocházejí ze sociálně i ekonomicky znevýhodněných kmenových menšin.
Vládní úřady a muslimské organizace vyvíjejí různými cestami na křesťanské menšiny značný nátlak, aby je kupříkladu prostřednictvím finančních pobídek, stipendií, možností studia v lepších školách či příslibem vybudováním infrastruktury na území jejich komunity přinutily změnit údaj o náboženství v jejich průkazech totožnosti. Jakmile však k této změně dojde, stávají se oficiálně a téměř nezvratně „muslimy“, což znamená, že se již nemohou legálně účastnit křesťanských bohoslužeb, vlastnit Bibli, uzavřít manželství s křesťanským partnerem ani vychovávat své děti ve křesťanské víře.
Henry, pastor sloužící křesťanům z kmenových skupin v jedné z odlehlých částí Malajsie, označil tyto snahy o islamizaci za „plíživé pronásledování“ církve. „Islámská sdružení přicházejí do vesnice,“ vysvětluje pastor, „aby nabízela tamním lidem různé benefity. Křesťané jim zapůjčí své doklady totožnosti, aby si mohli o tyto výhody zažádat, a muslimští činovníci jim je pak vrátí se změněným údajem o náboženské příslušnosti. Jde tedy ve skutečnosti o podvod.“
Tyto nabídky často obsahují příslib zlepšení hospodářské situace, k níž však skoro nikdy nedojde. „Lidé z těchto etnických skupin jsou velmi chudí,“ pokračuje pastor Henry, „takže peníze pro ně pochopitelně představují velké pokušení.“ Nejlepší odpovědí na tuto výzvu je podle něho trvat na důkladném biblickém vedení křesťanů.
„Bible nás vybízí k bdělosti, protože pokušení číhá všude,“ říká Henry. „Musíme zdejší křesťany vychovávat, jak mají následovat Krista podle učení Písma.“
Pastor se také domnívá, že balíčky s misijními materiály Hlasu mučedníků rozdávané ve vesnicích a velké studijní Bible znamenají obrovský přínos. Právě velké studijní Bible pomáhají pastorům lépe vést jejich sbory, což přispívá i k účinné obraně před zákeřnými formami islamizace.
„Svou studijní Bibli používám při přípravě kázání,“ přitaká Henry. „Tady je velmi drahá, nemohl bych si ji koupit, takže když ji nyní mám, představuje pro mě opravdové požehnání. Je to velká pomoc. Budeme-li mít správné vedení učedníků, církev poroste, takže se bude postupně zvyšovat i počet církevních vedoucích.“