V době, kdy byli na Velikonoční neděli 9. dubna členové baptistického sboru v uzbeckém městě Karši shromážděni k bohoslužbám, vnikla dovnitř násilím policie a elektrickými obušky napadla některé z účastníků, zatímco další křesťané se modlili a plakali. Deset členů, mezi nimi i mladí lidé, bylo poté převezeno na policejní stanici, kde zůstali několik hodin ve vazbě. Po sepsání policejního protokolu pak byli zadržení věřící propuštěni.
Členové postiženého společenství prohlašují, že tato razie následovala po jejich pokusech pronajmout si místní sál, ve kterém chtěli uspořádat bohoslužby s přednáškou o křesťanské víře v souvislosti s poselstvím Velikonoc. Do této akce měli být zapojeni i hostující němečtí hudebníci, avšak všechny pokusy o pronájem potřebného sálu ztroskotaly. Následující den narušila policie další bohoslužbu ve městě Denov, kde vystupovali zmínění hudebníci z Německa. Úřady tvrdily, že setkání bylo nezákonné, a donutily přítomné, aby se rozešli. I když měla hudební skupina v úmyslu navštívit další místa v zemi, množily se obavy, aby kvůli přítomnosti cestujícího týmu nedošlo k dalším zatčením.
Během druhé světové války byla celá německy mluvící baptistická rada církví vyhoštěna na Sibiř a do střední Asie (včetně Uzbekistánu). V době sovětské nadvlády pak byla registrace církví používána komunistickými úřady ke kontrole a pronásledování křesťanů v celém bývalém SSSR. Kvůli této historii i jistým teologickým důvodům odmítá se dodnes tato skupina baptistických církví podrobit registračním požadavkům státu.
― The Voice of the Martyrs, Kanada, 20. dubna 2023