Pracovníci Hlasu mučedníků hlásí, že na Boží roli v Tunisku je potřeba více křesťanských pracovníků, zejména žen. „Potřebujeme více sester, které jsou ochotné pracovat se zdejšími ženami,“ řekl. Tunisko se stalo domovem mnoha lidí, kteří uprchli před násilím a nejistotou v sousední Libyi. Kvůli své tíživé životní situaci mnozí z nich hledají naději a jsou otevřeni naslouchání evangeliu, ale kulturní tlaky činí křesťanskou práci náročnou. „Je to složité,“ řekl pracovník Hlasu mučedníků ohledně oslovování muslimů v zemi. „Je k tomu zapotřebí Boží moudrosti.“
Tunisko má bohatou křesťanskou historii. Bylo domovem významných církevních otců Tertuliána a Cypriána a křesťanských mučednic Perpetuy a Felicity. Třetí kartaginský koncil schválil v Tunisku v roce 397 n. l. Novozákonní Kánon. V Tunisku je však nyní jen málo kostelů a křesťanů. Od povstání „Arabského jara“, které v Tunisku začalo, se země stále více demokratizuje; tuniská vláda jako první v severní Africe zavedla reformy v oblasti náboženské svobody. I přes bohatou křesťanskou historii a větší náboženskou svobodu se však evangelium setkává s odporem mnoha muslimů a v moderním Tunisku se prosazuje jen pomalu.
99 % Tunisanů jsou sunnitští muslimové. Křesťanů je méně než 0,5 %. Křesťanští konvertité od islámu a křesťané, kteří sdílejí evangelium, zakoušejí pronásledování ze strany svých komunit, rodinných příslušníků a spolupracovníků.