Batyr je jedním z vedoucích představitelů domácí církve, který pravidelně při svých cestách po Turkmenistánu čelí pronásledování. Vyučuje a povzbuzuje vedoucí a jejich malé sbory. Často je sledován policií, zastrašován a několikrát byl zadržen.
Turkmenské úřady ho nedávno zatkly a držely přes noc. Stráže mu zakázaly zvednout telefon, když mu jeho ustaraná manželka opakovaně několik hodin volala. Po tomto incidentu se Batyr setkal s jedním spolupracovníkem Hlasu mučedníků a hovořil o svých problémech a stresu, kterému jako vedoucí křesťanský pracovník se svou mladou rodinou čelí.
„Co říkáte své ženě, když cestujete na nebezpečná místa a ona nechce, abyste tam jel?“ zeptal se náš spolupracovník. Bratr Batyr vysvětlil, že oba tráví delší čas na modlitbách a prosí Pána, aby je vedl a bděl nad jejich rodinami, když slouží.
Turkmenistán je země s velkým útlakem, kde křesťanské bohoslužby jsou omezeny na církve, které jsou součástí vládou schválených denominací. Navzdory těmto restrikcím je evangelium hlásáno pravidelně skrze zahraniční média a osobní svědectví. I když se sbory vládou schválených denominací mohou scházet otevřeně, jsou bedlivě monitorovány.
Domy křesťanů mohou být kdykoli podrobeny raziím ze strany úřadů, které hledají křesťanskou literaturu. Někteří křesťané se tajně scházejí k bohoslužbám po rodinách. Pokud se vláda dozví, že se nějaký Turkmen stal křesťanem, nový věřící čelí okamžitému zastrašování a tlaku. Pro věřící je také obtížné cestovat mimo zemi za účelem křesťanského vzdělávání nebo povzbuzení. Přestože má Turkmenistán za sebou dlouhou historii izolace a diktatury, tato země ekonomicky prosperuje díky svým zásobám zemního plynu a přístupu ke Kaspickému moři.