Nikaragujské úřady před časem umístily na hraničních přechodech a v dopravních uzlech cedule zakazující dovoz Biblí do země. Po vlně mezinárodního pobouření byly tyto cedule údajně odstraněny, avšak jeden misijní pracovník působící přímo v terénu uvedl, že vláda zákaz ve skutečnosti nahradila tím, že na dovoz Biblí uvalila daň. Toto nejnovější omezení je součástí stále ostřejší kampaně proti misijnímu působení křesťanů v zemi, v jejímž čele stojí Sandinistická fronta národního osvobození, která se hlásí k marxistické (ateistické komunistické) ideologii.
V červenci 2025 byli zatčeni pastor Rudy Palacios a 6 jeho spolupracovníků. Tito křesťané následně strávili 6 měsíců ve vazební izolaci bez jakéhokoli soudního řízení. 3 z nich byli sice později propuštěni, avšak za velmi přísných podmínek a s povinností pravidelně se hlásit policii. Pastor Palacios a 2 další zatčení byli posléze propuštěni do domácího vězení. Jeden z uvězněných křesťanů ve vazbě zemřel, ale úřady o příčině smrti neposkytly informace ani jeho rodině.
Podle odhadu zmíněného pracovníka z terénu se 60 až 80 % protestantských církví v zemi podřídilo autoritě vládou ovládané Federace nikaragujských evangelikálních církví; tato organizace monitoruje a cenzuruje církevní učení, přísně kontroluje církevní finance a řídí přísun křesťanských materiálů, především Biblí, do jednotlivých sborů.
Pastoři a další křesťanští představitelé, kteří se snaží zůstat na této církevní federaci nezávislí, čelí stále silnějším represím, včetně invazivního sledování, fyzických napadení, zatýkání, věznění i vynuceného odchodu do exilu.
V roce 2018 vypukly v zemi sociální a politické nepokoje v reakci na autoritářskou vládu prezidenta Daniela Ortegy a jeho sandinistické politické strany. Na tyto nepokoje režim zareagoval tvrdými represemi. V otázce náboženství vládní restrikce zpočátku směřovaly hlavně proti katolické církvi, avšak od roku 2023 různá omezení doléhala na veškeré náboženské organizace a uzavřely se stovky církví a křesťanských organizací.