Křesťanští pracovníci v Jižní Koreji vyvinuli specifické strategie, jak pomáhat nově příchozím severokorejským uprchlíkům a projevovat jim Kristovu lásku. Modlete se za paní R., jednu z těchto nově příchozích, která byla tak dojatá péčí, která jí byla projevena, že již podniká kroky k návštěvě a službě dalším novým severokorejským uprchlíkům.
Modlete se také za paní G., severokorejskou uprchlici s vážnými zdravotními problémy, která díky laskavosti křesťanů zakusila Boha a nyní podniká kroky k tomu, aby četla Bibli. Proste Pána, aby přitáhl k sobě mnoho Severokorejců, jako jsou tyto dvě ženy, skrze proměňující poselství evangelia, které jim zprostředkovávají jiní severokorejští křesťané.
Severní Korea byla kdysi prosperujícím centrem křesťanských aktivit. Hlavní město Pchjongjang bylo na počátku 20. století známé jako „Jeruzalém Východu“, protože se zde nacházelo více než 2 000 kostelů. Desítky let vlády represivního režimu, který v současnosti vede Kim Čong-un, však donutily křesťany, aby se scházeli v podzemní církvi.
Diktatura inspirovaná komunistickým režimem je založena na výrazně severokorejské náboženské ideologii čučche, která vyžaduje uctívání rodiny Kimů a podřízenost vůči ní. Křesťanství je považováno za podvratné a je proti němu brutálně bojováno. Každý, o kom se zjistí, že je křesťanem nebo projevil jakýkoli zájem o Krista nebo Bibli, je považován za nepřítele státu.
Evangelium je v Severní Koreji stále hlásáno různými kreativními prostředky, včetně krátkovlnného rádia a odvážných evangelistů, kteří s nasazením života pašují do země Bible a křesťanskou literaturu. Severokorejská vláda nepřipouští žádnou náboženskou svobodu a vyžaduje, aby všichni Severokorejci vyznávali náboženství čučche. Pokud jsou křesťané odhaleni, čelí tvrdému pronásledování ze strany vlády a členů komunity, kteří musí sloužit jako vládní informátoři. Dokonce i ti, kteří o křesťanských aktivitách vědí, ale vládě je neoznámí, jsou trestáni jako nepřátelé režimu.