Příbuzní Esin, křesťanské konvertitky, která z Afghánistánu uprchla do Indie krátce předtím, než se Taliban v zemi chopil moci, popsali dny hrůzy předcházející jejich konečnému odchodu ze země.
Této čtyřiadvacetileté křesťance bylo v Indii prodlouženo vízum. Její bratr, užívající z bezpečnostních důvodů pseudonym Zekarija, vypráví, jak on, jeho matka a další sestra spěchali na letadlo, které odlétalo z Afghánistánu pouhý den poté, co Taliban uprostřed srpna minulého roku převzal kontrolu nad celou zemí.
Když se jim ale nepodařilo dostat na palubu letadla, domů se již nevrátili, neboť jim to připadalo příliš riskantní.
„Naši sousedé věděli o naší víře, a bylo by nadmíru nebezpečné se vrátit, proto jsme se uchýlili jinam. Věděli jsme, že pokud by nás nahlásili Talibanu, ti by nás určitě zabili.“
Zekarija a obě ženy dorazili na kábulské letiště v šest hodin ráno. Později z utečeneckého tábora v Arabských Emirátech v telefonickém rozhovoru šestadvacetiletý Zekarija popsal jejich dramatickou situaci: „Celou tu dobu na letišti nám doslova bušilo srdce. Zůstali jsme v odbavovací hale až do poledních hodin, když přišlo oznámení, že všechny lety byly zrušeny a my bychom se měli vrátit domů. Tato zpráva nás vyděsila a uvrhla do hrozné nejistoty.“
Místo aby se vrátili domů, ubytovali se v jednom privátu a vypnuli také raději telefony, aby je Taliban nemohl případně vysledovat. Po několika dnech se podařilo jejich křesťanským přátelům získat pro ně letenky do Spojených Arabských Emirátů (UAE), avšak cestou na letiště museli projít několika kontrolními stanovišti Talibanu.
„Nedokážu popsat tu hrůzu a strach, které jsme pociťovali od chvíle, kdy se Taliban dostal k moci,“ líčí Zekarija jejich situaci. „Vysocí úředníci probírali s Talibanem všechny lidi, kteří se snažili ze země odcestovat, včetně nás – měli v této záležitosti s Talibanem jakousi dohodu.“
Taliban také obdržel seznam jmen lidí, kteří měli odletět.
„Zatímco jsme čekali, až budeme vpuštěni do letadla, bojovníci Talibanu prověřovali cestující, zda mezi nimi není někdo, koho by chtěli zadržet,“ uvedl Zekarija pro MSN. „Byli jsme ochromeni hrůzou, zda to nejsme právě my, koho hledají. A dokud letadlo neodstartovalo, stále jsme se děsili, že nám zase oznámí zrušení letu a že se máme opět vrátit domů.“
Zhruba tři měsíce po příletu do Abú Zabí Zekarija prohlašuje, že mu útěk jejich rodiny z Afghánistánu připadá jako skutečný zázrak. Úřady UAE ale dosud nezahájily proces vyřízení jejich žádosti o azyl, a nejistá budoucnost, včetně nejasných vyhlídek na opětovné spojení s Esin v Indii, je značně vyčerpává. Jejich dvaašedesátiletá matka snáší podle Zekariji vzniklou situaci nejhůře.
„Protože je sestra stále v Indii, upadla naše matka kvůli starosti o ní do deprese,“ uvádí Zekarija. „Sestra pobývá v Indii zcela sama a my každodenně očekáváme, zda naše úřední záležitosti nějak pokročí a budeme konečně moci odejet do USA, kde bychom se mohli pak také setkat se sestrou.“
Zekarijova sestra Esin (jméno je z bezpečnostních důvodů změněno) obdržela v říjnu prodloužení víza, podle kterého mohla v zemi setrvat až do 21. listopadu, a po tomto termínu získala další prodloužení pobytu až do poloviny ledna 2022. Mezitím požádala o statut uprchlíka v kanceláři Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky v Dillí.
Esin uvádí, že po pěti měsících strávených v Indii je její budoucnost stále nejistá.
„Jsem nyní velice nervózní,“ sdělila agentuře MSN. „Toužím, abych se mohla opět připojit ke zbytku své rodiny. Nevím, jak a kdy to bude možné. Pokud budou moji sourozenci a matka relokováni do USA, pak je zde naděje na naše opětovné shledání.“
Nebezpečí pro křesťanské konvertity v Afghánistánu je natolik veliké, že Esin, Zekarija a jejich matka teprve před třemi lety jeden druhému prozradili, že opustili islám a stali se křesťany, a to kvůli strachu před hněvem svých příbuzných a sousedů.
Když začala Esin čelit ze strany svých sousedů výhrůžkám zabitím, zařídila jí její rodina na začátku srpna minulého roku odlet do Indie. V prosinci 2020 si Esin četla doma Bibli, když do domu náhle vtrhlo několik sousedů. „Řekli mi, že jsem káfir (nevěřící) a že mě zabijí, protože nestrpí, aby v jejich sousedství bydlel káfir,“ uvádí Esin.
Začátkem minulého roku zastavili muslimští sousedé Esin na ulici a začali ji kárat za to, že chodí do zaměstnání místo toho, aby zůstala doma.
„Ženy by neměly opouštět svou domácnost a měly by zůstat doma,“ řekli sousedé Esin. Pak ji několikrát udeřili a také jí prohledali tašku, ve které objevili Bibli. Tím se jejich podezření potvrdilo a měli v rukou důkaz, že Esin vyznává křesťanské náboženství. „Od té chvíle jsme byli pro ně podezřelí všichni,“ prohlašuje Zekarija.
Zekarija také uvedl, že on i jeho matka jsou vděční všem, kteří jim pomohli odejít ze země. Ačkoli je nyní jejich jediným majetkem pár svršků a pas, vrátit se nazpět do Afghánistánu by pro ně byla skutečná katastrofa.
„Taliban je nesmírně krutý a vytrvalý,“ prohlašuje. „Když neušetří ani muslimské šíity, může si každý snadno představit, jak by jednali s křesťany, kteří opustili islám. Jakmile bychom jim padli do rukou, zabili by nás.“
Afghánistán je podle křesťanské lidsko-právní organizace Open Doors hned po Severní Koreji zemí číslo dvě, kde je nejobtížnější být křesťanem. Konverze z islámu na jiné náboženství je považována za odpadlictví, které se trestá smrtí, vězením či konfiskací majetku.
- Nové Dillí, 31. prosince 2021 Morning Star News (MSN)
Příslušníci afghánského Talibanu