Útoky na křesťanské komunity v Nigerii pokračují již řadu let a jejich intenzita se nezmenšuje. O tom vypovídají i nedávno zveřejněné případy násilí, o nichž si útoky vyžádaly oběti na životech a zanechaly děsivá traumata přeživších. Jejich utrpení bylo často ještě umocněno ztrátou milovaných, zničením obydlí i celých osad.
3. května ve správním okrese Barkin Ladi v nigerijském státě Plateau přepadli a zastřelili islamističtí povstalci tři křesťany. Následující den militanti v tomtéž místě zaútočili na vesničany opět a usmrtili další tři křesťany a čtyři osoby postřelili.
6. května rebelové z teroristické organizace Islámský stát v provincii Západní Afrika (ISWAP) zaútočili na skupinu křesťanů, kteří cestovali mezi vesnicemi v jižní části nigerijského státu Kaduna. Následkem útoku byli tři věřící zabiti a několik dalších osob zraněno. Podle očitých svědků pokládali militanti přepadeným otázky, které je měly identifikovat jako křesťany.
Při dalším incidentu, ke kterému došlo 7. května ve vesnici Otapi-Alpa ve státě Benue, byli zabiti dva křesťanští farmáři – v jednom případě šlo o věřícího jménem Tony Adejoh, předáka místní komunity. Oba usmrcení křesťané pracovali v době útoku na svých polích. V téže vesnici přitom teroristé udeřili již 13. dubna, tedy zhruba o měsíc dříve, kdy usmrtili deset osob a ve vesnici zničili několik domů. Agbo Kennedy, poslanec parlamentu státu Benue, uvedl, že dubnový útok – mezi jehož oběťmi bylo i pětileté dítě – byl skutečně „děsivý a vražedný“.
Avšak i ti, kterým se podařilo násilí uniknout, procházejí mnohdy dlouhodobým utrpením, neboť musí často kvůli obavám z dalších útoků opustit své domovy. V případech, kdy došlo ke zničení celých vesnic, pak hledají tisíce lidí útočiště v táborech pro vysídlené osoby. Nedávno uveřejněný článek evangelikálního časopisu Christianity Today přináší svědectví jedné takto zkoušené nigerijské křesťanky jménem Jennifer.
V roce 2014 musela rodina Jennifer opustit domov v oblasti Gwoza v nigerijském státě Borno, když teroristé ze skupiny Boko Haram povraždili stovky jejich krajanů. Po útěku, při kterém Jennifer, její muž Abraham a jejich čtyři děti urazili více než tisíc kilometrů, rodina doufala, že se usadí v blízkosti hlavního města Abuja. Avšak v srpnu 2015 byl Abraham v táboře pro vysídlené osoby v Durumi zabit skupinou neidentifikovaných mužů.
Jennifer, které nezbylo nic jiného, než se o děti starat sama, dodnes zápasí se zajištění základních potřeb, jako jsou potraviny a léky. Je však odhodlaná jednoho dne tábor opustit a koupit si dům, na který by mohl být její manžel hrdý. „Nevím, kdy to bude, ale snad brzy,“ říká s jiskrou naděje v očích. „Bože, pomoz mi...“
Příběh Jennifer naznačuje množství obtíží, jimž musí čelit tisíce vysídlených Nigerijců, utíkajících před násilím, které jim hrozí v různých oblastech této africké země.