Pákistánské zákony o rouhání jsou i nadále nástrojem pronásledování pákistánských křesťanů. „Každý týden máme alespoň jeden případ, kdy křesťané byli neprávem obviněni”, říká pracovník Hlasu mučedníků. Dva osmnáctiletí chlapci, Tabish a Kalu, byli obviněni, že během srpnového festivalu rozřezali části Koránu a použili je jako konfety. Chlapci se teď skrývají. Syn pastora, byl také obviněn a zatčen, ale policie ho propustila, jelikož zjistila, že ani na dané akci nebyl.
V srpnu byly také obviněny dvě sestry, Sonia a Samia, za rouhání a údajně i za vyhození části Koránu do koše. Za toto obvinění hrozí i trest smrti. „Tento zákon o rouhání je jako meč visící nad církví”, řekl pracovník Hlasu mučedníků, a požádal křesťany, aby se modlili za ochranu všech pákistánských křesťanů.
Pákistánské církve zahrnují věřící z různých náboženských prostředí a křesťanských denominací. Všichni pákistánští křesťané zažívají těžkosti, diskriminaci a pronásledování kvůli své víře. Někteří podstupují velké riziko, aby svědčili muslimům, křtili obrácené a zvali je do církví. Mnozí usilovně pracují na tom, aby křesťanskou mládež náležitě připravili, povzbudili a vzdělali.
Někteří křesťané odvážně sdílejí evangelium a Boží Slovo v radikálních muslimských čtvrtích a městech. Tato města bývají v některých případech domovem islámských extremistických skupin, jako je Tálibán. S většinou křesťanů se zachází jako s občany druhé kategorie a jsou nuceni pracovat dlouhé hodiny v náročných zaměstnáních. Zároveň jsou utlačováni dluhovými systémy, které je udržují v otroctví jejich zaměstnavatelů.