Poutníkova cesta

z tohoto světa do světa budoucího

 

02. 03. 2017

Alegorie křesťanského života – jedna z nejslavnějších knih v historii církve.


Nakladatelství Stefanos, 2017

přeložil a doslovem opatřil Tomáš Míka
vázaná, 216 stran, 13 × 20 cm
+ 16 barevných celostránkových ilustrací
cena 348 Kč (objednat)

 

 

Anotace:

 

Poutníkova cesta z tohoto světa do světa budoucího je slavná alegorie předznamenávající vznik románu jako žánru, poprvé vydaná v roce 1678. Je všeobecně považována za jeden z nejdůležitějších náboženských spisů v historii anglické literatury. V průběhu následujících tří staletí byla Poutníkova cesta přeložena do více než dvou set jazyků a až do dnešních dnů se román dočkává stále nových vydání po celém světě. České překlady tohoto alegorického putování křesťana ze světa zkázy plného nástrah do věčné nebeské blaženosti se objevují již od 19. století. V tomto novém vydání přináší nakladatelství Stefanos moderní, ale již osvědčený překlad Tomáše Míky. Kniha obsahuje rovněž dobové ilustrace Harolda Coppinga, uznávaného anglického ilustrátora Bible.

 

 

Ukázka textu:

 

 

POUTNÍKOVA CESTA:

V PODOBĚ SNU

 

 

Na své cestě tímto pustým světem jsem náhodou natrefil na jedno místo, kde byla malá * Vězení.jeskyňka, a uložil jsem se na tom místě ke spánku, a co jsem spal, zdál se mi sen. V tom snu jsem viděl muže * Iz 64, 6; Luk 14, 33; Žalm 38, 4; Abak 2, 2; Sk 16, 31.oděného v poskvrněný šat, který stál zády k svému domu, v ruce držel nějakou knihu a na zádech měl převeliké břemeno. Díval jsem se dál a viděl, jak otevírá tu knihu a čte si v ní. A jak tak četl, začal plakat a celý se roztřásl, a když už se nemohl déle ovládnout, hořce zanaříkal: * Jeho nářek. Sk 2, 37.„Co mám dělat?“

V tomto stavu tedy přišel domů a snažil se seč mohl skrýt před ženou a dětmi své soužení. Dlouho však mlčet nedokázal, neboť mlčením se jeho trýzeň jen zvětšovala. Nakonec se tedy své ženě a dětem svěřil s tím, co ho trápí, a takto k nim promluvil: „Má milovaná ženo i vy, dítky mého srdce, já, který vás mám tolik rád, jsem dočista ztracen kvůli břemenu, které nesmírně tíží má bedra, a navíc vím zcela bezpečně, že toto město, v němž žijeme, bude vyvráceno ohněm z nebe a uprostřed toho strašlivého ničení bídně zahynu já i ty, má ženo, i vy děťátka má nejdražší, pokud se nenalezne nějaký způsob (a dosud mi není známo jaký), jak této zkáze uniknout a zachránit se.“ Jeho slova je nesmírně poděsila. Ne snad proto, že by považovali to, co řekl, za pravdivé, ale proto, že si pomyslili, že se mu do hlavy vrazil nějaký rapl, a jelikož se už stmívalo a oni doufali, že spánek by mohl jeho rozrušenou mysl zklidnit, poslali ho honem spát. Noc však pro něj byla stejně těžká jako den, a místo, aby spal, celou noc provzdychal a proplakal. Ráno pak chtěli vědět, jak se mu daří. „Je to čím dál horší,“ odpověděl a znovu začal mluvit tak jako předtím, oni se však vůči němu začali zatvrzovat. * Lék na bolest těla, když nemocná je duše.Mysleli si také, že mu vyženou pomatenost z hlavy drsným a nevlídným zacházením. Jednou se mu vysmívali, jindy mu domlouvali a jindy si ho zase vůbec nevšímali. Začal se tedy zavírat ve své komůrce a tam se za ně modlil, litoval je a naříkal také nad svou vlastní bídou. Chodil také na osamělé procházky do polí a tam si někdy četl, někdy se modlil, a tak uplynulo několik dní.

A pak jsem viděl, jak je zase na jedné ze svých procházek v polích a převelice sklíčen si čte, jako obvykle, ve své knize. A při tom čtení náhle zvolal tak, jako už před tím: * Sk 16, 30. 31.„Co mám dělat, abych byl spasen?“

Viděl jsem také, že se rozhlíží na všechny strany, jako kdyby se chtěl někam rozběhnout. Zůstával však přitom stát pořád na stejném místě, neboť (jak jsem si domyslel) nevěděl, kudy se dát. Díval jsem se tedy dál a spatřil muže jménem Evangelista, který k němu přistoupil a tázal se ho, „Pročpak pláčeš?“ Odpověděl mu: „Pane, z knihy, kterou držím v ruce, se dovídám, že musím zemřít a * Žid 9, 27.pak předstoupit před soud. Když o tom však přemýšlím, zjišťuji, že nejsem ani † Job 16, 21.22.ochoten podstoupit to první ani * Ez 22, 14.schopen obstát v tom druhém.“

„Proč raději nezemřít, když tento život provází tolik zlého?“ namítl Evangelista. „Protože se bojím, že břemeno, které mám na zádech, mě stáhne hlouběji, než je hrob, a že se propadnu do * Iz 30, 33.pekel. A jestliže nejsem, pane, připraven jít do vězení, o to méně jsem připraven předstoupit před soud a odtud jít na popraviště. Když na tyto věci jenom pomyslím, je mi do pláče,“ odvětil ten muž.

Na to Evangelista pravil: „Jsi-li na tom tak, proč stojíš bez hnutí na místě?“ „Protože nevím, kam jít,“ řekl mu. Na ta slova mu Evangelista podal * Důkaz toho, že je nutno utéci.pergamenový svitek, v němž stálo: † Mat 3, 7.„Utec před budoucím hněvem!“

Muž si tedy ta slova přečetl a velice ustaraně vzhlédl k Evangelistovi a otázal se: „Kam mám utéci?“ A Evangelista ukázal prstem přes široširý lán a řekl: „Vidíš tamhle tu * Mat 7, 13–14; Žalm 119, 105; 2 Pet 1, 19.branku?“ „Ne,“řekl muž. „A vidíš támhleto † Krista a cestu k němu nelze nalézt bez Slova.zářící světlo?“ tázal se Evangelista. „Myslím, že ano,“ odvětil muž. Pak mu Evangelista řekl: „Měj oči stále upřené na to světlo a jdi přímo k němu, † Krista a cestu k němu nelze nalézt bez Slova.až uvidíš branku. Zaklepej na ni a dozvíš se, co máš dělat.“

A tak jsem ve snu viděl, že ten muž začal utíkat, a nebyl ještě ani příliš daleko od dveří svého domu, když si ho všimla jeho žena a děti a začaly na něj volat, aby se vrátil. * Luk 14, 26.Muž si ale prsty zacpal uši a běžel dál a volal: „Život, život, věčný život!“ A aniž by se ohlížel zpět, † Gen 19, 17.utíkal doprostřed pláně.

Také jeho sousedé vyšli ze svých domů * Nad těmi, kdo utíkají před budoucím hněvem, svět žasne. Jer 20, 10.podívat se, jak běží pryč, a někteří z nich se mu vysmívali, jiní mu hrozili a jiní pak na něj volali, aby se vrátil. A našli se mezi nimi dva, kteří se rozhodli přivést jej nazpátek násilím. * Zatvrzelý a Přístupný jdou za ním.Jeden se jmenoval Zatvrzelý a druhý Přístupný. V tu dobu už byl od nich ten muž hodně daleko. Oni však se rozhodli jej pronásledovat. Běželi tedy za ním, a netrvalo dlouho a dostihli ho. Když se tak stalo, muž se jich otázal: „Sousedé, proč za mnou jdete?“ „Chceme tě přesvědčit, aby ses vrátil s námi,“ odpověděli mu. On však jim na to řekl: „To se v žádném případě nestane. Bydlíte v Městě zkázy (kde jsem se ostatně i já sám narodil), to se pozná, a jestli v něm zemřete, dříve nebo později se propadnete hlouběji než hrob, do místa, kde hoří oheň a síra. Upokojte se, sousedé milí, a pojďte se mnou.“

 * Zatvrzelý.„Jak?“ podivil se Zatvrzelý. „Odejít a nechat tu své přátele a pohodlí?!“

 * Kristián.„Ano,“ pravil Kristián (tak se totiž jmenoval), „protože všechno to, co opustíte, se nedá * 2 Kor 4, 18.vůbec srovnávat byť jen s malou částí toho, za čím jsem se já vydal. A půjdete-li se mnou a vytrváte, povede se vám stejně jako mně, vždyť tam, kam já jdu, je všeho * Luk 15, 17.hojnost, ba nadbytek. Pojďte a přesvědčte se o tom.“

Zatvrzelý: „A jaké věci ses to vydal hledat, že kvůli nim opouštíš celý svět?“

Kr.: „Vydal jsem se hledat † 1 Pet 1, 4.dědictví nehynoucí, neposkvrněné a nevadnoucí, které je * Žid 11, 16.připraveno v nebesích a v určený čas bude darováno těm, kdo je usilovně hledají. Jestli chcete, můžete se o tom dočíst v mé knize.“

Zatvrzelý: „Pche,“ odfrkl Zatvrzelý, „schovej si svou knihu a odpověz. Jdeš s námi, nebo ne?“

Kr.: „Rozhodně ne, neboť jsem již položil ruku na † Luk 9, 62.pluh,“ řekl Kristián.

Zatvrzelý: „Pojď tedy, sousede Přístupný, uděláme zase pěkně čelem vzad a půjdeme domů bez něho. Po světě chodí spousta nafoukaných pomatenců, a když je chytne fantas, myslí si o sobě, že pobrali víc rozumu než deset mudrců dohromady.“

Přístupný: Pak promluvil Přístupný: „Přestaň nadávat. Je-li pravda, co náš dobrý soused Kristián říká, pak je to, na čem jemu záleží, lepší než to, na čem záleží nám. Jsem nakloněn tomu jít se svým sousedem.“

Zatvrzelý: „Jak? Copak jeden blázen nestačí? Dej si říct a vrať se zpátky. Kdo ví, kam tě ten šílenec může zavést? Vrať se zpátky, vrať se honem zpátky a měj rozum.“

Kr.: * Kristián a Zatvrzelý se tahají o duši Přístupného.„Pojď se mnou, sousede Přístupný, ty věci, o kterých jsem mluvil, skutečně existují a kromě nich i mnoho dalších nádherných věcí. Jestli snad nevěříš mně, čti zde v této knize; a na důkaz toho, že je pravda všechno, co se v ní říká, hle, vše je stvrzeno † Žid 13, 20. 21.krví Toho, jenž to, o čem se v této knize píše, vykonal.“

Přístupný: * Přístupný ochoten jít s Kristiánem.„Nuže, sousede Zatvrzelý,“ řekl Přístupný, „přejdu rovnou k věci. Mám v úmyslu jít s tímto dobrým mužem a spojit svůj osud s jeho. Ty však, příteli, víš, jak se dostat na to vytoužené místo?“

Kr.: „Jeden muž jménem Evangelista mi ukázal cestu k malé brance, která je před námi. Řekl mi, ať k ní pospíším, tam že prý dostaneme další pokyny, kudy se dát.“

Přístupný: „Pojď tedy, milý sousede, vydáme se na cestu.“ A pokračovali dál v cestě společně.

Zatvrzelý: „A já se vrátím domů,“ pravil Za­tvrzelý. „Ve spo­lečnos­ti takových po­ma­te­ných fan­tastů mě nikdo ne­udrží.“

A tak jsem ve snu viděl, jak se Zatvrzelý vrací zpět, a Kristián s Přístupným kráčí po pláni a * Kristiánův rozhovor s Přístupným.hovoří spolu. A jejich rozhovor začal ná­sle­dovně:

Kr.: „Nuže, sousede Pří­stup­ný, jakpak se máš? Jsem rád, že jsem tě přesvědčil, abys šel se mnou. Kdyby Za­tvrzelý pocítil to, co jsem já pocítil o moci a hrůzách toho, co dosud není viditelné, nebyl by se k nám tak snad­no obrá­til zády.“

Přístupný: „Nuže, sou­se­de Kristiáne, vzhledem k tomu, že zde není kromě nás dvou nikdo další, pověz mi podrob­něji, co je to za věci tam, kam jdeme, a jak je zí­skáme.“

Kr.: „Dokáži si je lépe představit, než o nich hovořit. Jelikož však toužíš po tom je poznat, budu o nich číst ve své knize.“

Přístupný: „A myslíš, že slova té tvé knihy mluví jistojistě pravdu?“

   

Kr.: „Rozhodně ano, neboť jejím autorem je ten, kdo † Tit 1, 2.nemůže lhát.“

Přístupný: „To se mi líbí. A jaké jsou to věci?“

Kr.: „Je to * Iz 45, 17; Jan 10, 27–29.věčné království, v němž budeme žít, a život bez konce, který nám bude dán, abychom mohli v tom království navěky pře­bývat.“

Přístupný: „To se mi líbí. A dál?“

Kr.: „Dostaneme korunu slávy a † 2 Tim 4, 8; Zj 3, 4; Mat 13.šat, v němž budeme zářit jako slunce na nebeské klenbě.“

Přístupný: „To je vynikající a dál?“

Kr.: „Nebude tam už žádný pláč * Iz 25, 8; Zj 7, 16. 17; 21, 4.ani zármutek, neboť Pán onoho místa setře všechny slzy z našich očí.“

Přístupný: „A s kým tam budeme?“

Kr.: „Budeme tam se serafíny a * Iz 6, 2; 1 Tes 4, 16. 17; Zj 5, 11.cherubíny, stvořeními, jejichž zjevem budeš oslněn. Tam se také setkáš s tisíci a desetitisíci těch, kteří na to místo došli před námi. Žádný z nich není zlý, ale naopak milující a svatý a všichni kráčí před tváří Boží a stojí v jeho přítomnosti a jsou jím navždy přijati. Jedním slovem tam spatříme starce † Zj 4, 4.se zlatými korunami na hlavě. Spatříme tam svaté * Zj 14, 1–5.panice hrající na zlaté harfy. Spatříme tam † Jan 12, 25.lidi, které svět rozsekal na kousky, upálil v plamenech, dal sežrat šelmám, utopil v mořích pro lásku, kterou chovají k Pánovi onoho místa. A všichni budou živí a zdraví a oděni budou * 2 Kor 5, 2. 3. 5.šatem nesmrtelnosti.“

Přístupný: „Jen z toho, jak to místo líčíš, by se srdce mohlo rozskočit. Ale zakusíme skutečně všechny tyto věci? Jak se stane, že na nich získáme podíl?“

Kr.: „Pán a vládce té země to napsal † Iz 55, 12; Jan 7, 37; 6, 37; Zj 21, 6; 22, 17.v této knize. V zásadě se v ní říká, že, budeme-li opravdu chtít je získat, dá nám je zadarmo.“

Přístupný: „Nu, to rád slyším, milý příteli. Pojďme tedy, přidejme do kroku.“

Kr.: „Nemohu jít tak rychle, jak bych chtěl, kvůli tomu břemeni, co mám na zádech.“

Tu jsem ve snu viděl, že právě když tento svůj rozhovor ukončili, přiblížili se k jedné velice rozbředlé bažině, která se rozkládala uprostřed pláně, a jelikož si jí nevšimli, oba náhle zapadli do bahna. Ta bažina se nazývala Malomyslnost. Tady se tedy nějakou dobu zmítali, až byli celí od bahna, a Kristián, který měl na zádech těžké břemeno, se začal do močálu propadat.

Přístupný: Tu řekl Přístupný: „Ach, sousede Kristiáne, kdepak to teď jsi?“

Kr.: „To opravdu nevím,“ opáčil Kristián.

Přístupný: Na ta slova se Přístupný začal pohoršovat a vztekle oslovil svého druha: „Tak tohle je to štěstí, o kteréms mi před chvilkou vykládal? Když máme takovou smůlu, sotva jsme se vydali na cestu, co můžeme čekat, že nás potká, než naše putování skončí? * Nestačí být přístupný.Já se teď vrátím a budu žít dál jako dřív a ty si užij tu skvělou zemi i za mne.“ A na ta slova učinil jeden nebo dva zběsilé pokusy dostat se ven, až se mu podařilo vyškrábat se z bažiny, a to na té straně, která byla blíž k jeho domovu. Odešel tedy pryč a Kristián už ho nikdy více nespatřil.

A tak Kristiánovi nezbývalo, než se zmítat v bažině Malomyslnosti sám. Přesto se však ze všech sil snažil dostat k okraji bažiny na opačné straně, než byl * Přestože je Kristián v nesnázích, snaží se dostat dál od svého vlastního domu.jeho domov, a blíže k brance. To se mu podařilo, nemohl se však dostat ven kvůli břemenu, které měl na zádech. Viděl jsem však ve snu, že k němu přistoupil jakýsi muž jménem Pomoc a tázal se ho, co tam dělá.

BAŽINA MALOMYSLNOSTI

 

Kr.: „Pane,“ řekl Kristián, „na tuto cestu mě přivedl muž jménem Evangelista, který mi také ukázal cestu k támhleté vzdálené brance, abych se mohl zachránit před budoucím hněvem, a cestou k ní jsem upadl do této bažiny.“

Pomoc: „Proč jsi však nehledal † Zaslíbení.stupně, po kterých bys přešel?“

Kr.: Zmocnil se mě tak hrozný strach, že jsem utíkal jinudy a zapadl do močálu.“

Pomoc: „Pak mi tedy * Pomoc ho vytáhne ven.podej ruku,“ pravil. Podal mu tedy ruku a * Žalm 40,2.Pomoc ho vytáhl ven a postavil jej na pevnou zem a kázal mu pokračovat v cestě.

Potom jsem přistoupil k tomu, který jej vytáhl ven, a položil mu otázku: „Pane, čím to, že toto místo, kudy vede cesta z Města zkázy tam k té brance, není udržováno, aby ti, kdo po cestě jdou, tudy mohli kráčet bezpečněji?“ A on mi na to odpověděl, že tato bahnitá tůň je místem, které nelze opravit. „Je to proláklina, kam neustále stéká * Co je příčinou Bažiny malomyslnosti.špína a kal, které provázejí vědomí vlastního hříchu, a proto se nazývá Bažinou malomyslnosti; neboť s tím, jak se hříšníkovi otevřou oči a nahlédne své zatracení, objeví se zároveň v jeho duši mnoho strachu a pochyb, zábran a obav, a ty se všechny smíchají dohromady a usazují se na tomto místě. A proto je také půda v tomto úseku cesty tak špatná.

Král nemá † Iz 35, 3. 4.radost z toho, že toto místo je stále tak neschůdné. Jeho dělníci se také, dle nařízení správců Jeho Veličenstva, již po celých těchto uplynulých šestnáct set let snaží toto místo nějakým způsobem opravit. Ano,“ pravil, „pokud je mi známo, tato bažina již spolykala alespoň dvacet tisíc povozů, ano, celé milióny dobrých rad, které byly svezeny ze všech koutů králových dominií (a ti, kdo se v tom vyznají, říkají, že to byl ten nejlepší materiál, kterým by se cesta v tomto místě dala vyspravit), aby se jimi ta bažina pokud možno celá zasypala, ale přesto přese všechno je to i nadále jen Bažina malomyslnosti a zůstane jí, ať dělají, co chtějí.“

Pravda, jsou zde z nařízení Zákonodárce jisté dobré a pevné * Zaslíbení odpuštění a věčného života skrze víru v Krista.stupně, které vedou samým prostředkem bažiny, avšak v době, kdy se mění počasí a z tohoto místa se vyvaluje příliš mnoho kalu, je tyto stupně špatně vidět. A i kdyby byly vidět dobře, lidé mají tak popletenou hlavu, že šlápnou vedle a zapadnou do bahna, stupně nestupně. Jakmile se jim však podaří dostat se k brance, je tam půda již † 1 Sam 12, 23.dobrá.“

A tu jsem ve snu viděl, že v tuto chvíli již * Přístupný dorazil domů a navštíví ho sousedi.Přístupný dorazil ke svému domu. † Jak se k němu po jeho návratu chovají.A přišli jej navštívit sousedé. Někteří chválili jeho moudrost, že se vrátil, a jiní mu spílali do bláznů, že tak riskoval, když šel s Kristiánem, jiní se zas vysmívali jeho zbabělosti a říkali: „Když už bych se do něčeho takového pustil, určitě bych nebyl takový budižkničemu, abych to vzdal pro pár překážek.“ A Přístupný se tedy tiše krčil mezi nimi. Nakonec však mu sebevědomí aspoň trochu stouplo a pak všichni otočili jako na obrtlíku a začali se za zády pošklebovat Kristiánovi. A to je o Přístupném všechno.

 

 

Ukázka sazby:

 

Ukázky ilustrací:

  

 

Listovací ukázka: