Starými nepokoji

 

12. 11. 2016

Sbírka osmdesáti šesti básní z let 1967 až 2009 doprovázená osmnácti autorovými kresbami.


Pavel Rejchrt, 2009
STEFANOS, 2009
vázaná s přebalem, 152 stran
naše cena 219 Kč (objednat)

 

Titul je k dispozici také jako e-kniha ve formátech Kindle a EPUB za 89 Kč (stáhnout ukázku, objednat).

 

 

Ukázka z knihy:

 

 

Z PRVNÍCH SKIC

 

 

Ryba o páté v poledním parku

do zelí k ránu valcha

do kroku housle k rakvi

na kolotoči pes

 

Rukávy z krámu v roky

kmen na poslední stůl

od ucha k uchu úvoz

hrneček řečí v dlaň

 

 

 

PO VÁLCE

 

 

Veselá pobřeží zahrad

krahujci v hrsti

budíky k poslednímu čaji

těch, kteří odcházejí ve dnech svých

a přesto náhle

Nepobitá soutěska podešvemi jejich stop

už nikdy

Kvělte: Adoramus Te, hodino obřadních síní

červnových svateb v průhledu psího vína

her u hřbitova, dětského samostřílu

modliteb Židů nad rakví

fragmenty vzpomínek od Ostravy

tenkrát

 

 

 

DVOJPORTRÉT

 

 

Když maloval matku

byla menší. Byla oko ztracené

nad hvězdami. Byla bílá

jak stěna. Na plátně zbyla

tečka.

 

Když maloval otce

rostl. Vzrostl co do duše

jak tělo. Nesmírný strom.

Na plátno slétl

fíkový list.

 

 

 

SESTŘE M. P.

 

 

Znáš nemoci a předsmrtné tváře

poslední noci očí, úst a plic

pohledy na podlahu spadlé

a slova z pod poklic

 

A z pod lopaty ruce ještě jednou

se rozevrou a tisknou tvoji dlaň:

Buď se mnou, lampy blednou

a plane pláň

 

a plane, plápolá a plane plíseň

tak končíme, tak padl los:

Tak plují labutí zpěvy

v bezbřehém tadellos

 

 

 

LAMPA

 

Trik štěstí: květiny noci –

Podej mi zrcadlo

podíváme se k ránu

co sněhu napadlo

 

čí to jsou oči, pokryté ledem

kdo utopil se v nich

čí ruce trčí v bledém

pohledu knih

 

do noci pozdních světel

planoucích ros

jitrocel, jetel

s očima dóz –

 

se stonky ornamentů

pod víčky slov

studánky po adventu

tón rybolov –

 

Tón harpuna, tón spona ticha

tón do noci, tón zvon

tón vonná mast a tón dýka:

de maan, démant, du monde –

   
 

 

 

EÓN

 

 

Co říkáš, schovej pod křídly

spících věků.

Výrazy prořídly

do úleku.

 

Je veta po bozích a po bozkání

duše s tělem.

Je věta na rozích světa

řev s archandělem.

 

Smích s archandělem ticha

v plakátech věků

flašinet apostolika

do úleku.

 

Credo – polnice nablýskaná

a vedle úzkost, noc a tón

tón jitrocel, i rána –

tón samozvon.

 

 

 

CHRONICKY VLÍDNÝ VEČER

 

 

Čí tma to byla a čí sen, (tak dlouhý!)

v zběsilém střídání dnů, jsem nevěděl.

V nakupeninách těl a zvuků jsem se hledal

a nenalezl. Všemu jen podoben

totožný s ničím. Co vyprávět

a komu? Jen omezená nosnost života.

Nevystát zázrak, natož smrt.

A někde vprostřed, (přesně vprostřed)

se otvírají oči (a zavírají). Rádio nepřestává…

 

Hledal jsem tě po celou noc, a nenalezl.

Nebyl jsem ve své kůži. (Odpusť!)

A jestliže přece vykvete mandloň, (děje se to)

pak jedině pro oči, které se těší z toho

neb onoho: (a jiná mandloň kvete)!

Ale není-li zalíbení, pak není jara

ani mládí, ani jakýchkoli jiných

podstrčených darů smrti.

 

 

 

ČAS „BEL-AMI“

 

 

Viselo to nade mnou: Jít

(anebo se zřítit?) do Času

s nezatlačenýma očima, víčka

podmalovaná razítky majitelů

„měl jsem čas“, ruce

zaházené hromadou hozených rukavic

zuby však neupotřebeny k trhání nikdy

čelisti sklaplé hladce

rána úst vyhojena ve stěnu

bezpečný úsměv zaručen

bílý límeček kolující v dějinách

mezi masovými vrahy

udržuje na výši

obraz zesnulého

 

Listovací ukázka:

 

 

 

Pro čtení e-knihy na osobních počítačích (PC, Mac) doporučujeme používat Adobe Digital Editions (ADE). Veškeré související dotazy technického charakteru v rozumném rozsahu rádi zodpovíme, pište na adresu .