Kyrgyzstán

Organizace pro lidská práva jsou opatrné vůči novému návrhu zákona, který prochází kyrgyzským parlamentem a 25. října tohoto roku prošel prvním čtením. V případě jeho uvedení v platnost by legislativa umožňovala vládě zapojit se do všech vnitřních aktivit organizace s cílem zajistit, že jsou v souladu s jejich stanoveným účelem. Pokud se zjistí, že organizace „nabádá občany k odmítnutí plnění občanských povinností, nebo k páchání jiných protiprávních činů“, hrozí odpovědným osobám až deset let vězení.

Pákistán

22. srpna byla unesena mladá křesťanská dívka, která byla následně přinucena konvertovat k islámu a provdat se proti své vůli za vlastního únosce. Oběť únosu Samreen Aftabová navštěvovala v pákistánském městě Jaranwale 9. třídu na škole, kde její otec Aftab Joseph zastává funkci ředitele. Podle jeho vyjádření unesl Samreen jistý muslim jménem Muhammad Amir. Rodiče dívky chtěli od únosce získat svou dceru zpět, a proto podali oznámení na policii. Proces byl však zdržen místní radou obce, která oznámila, že chce případ vyřešit sama interní cestou. 

Nigérie

Násilí na křesťanech pokračuje v nezmenšené míře v mnoha oblastech Nigérie a nedávno zveřejněné zprávy naznačují, že militanti stále více napadají vesnice, kde zabíjejí, zraňují a unášejí desítky věřících a současně ničí i jejich domovy a církevní budovy.29. září cestovali členové kongregace Christ Apostolic Church autobusem, aby se zúčastnili pohřebního obřadu jednoho z členů své církve. Během jízdy byl autobus, který měl název sboru namalovaným na karosérii vozidla, přepaden a militanti následně unesli minimálně 25 křesťanů. 

Nepál

Během prvních čtyř zářijových dnů došlo k napadení dvou křesťanských sborů v témže nepálském městě, které leží v provincie Lumbini. Zprávy hovoří o poškození vnitřního zařízení obou kostelů a zničení motocyklu. Útočníci měli navíc fyzicky napadnout pastory sboru a pomazat jim tváře černou barvou, což je v tamní kultuře považováno za výraz pohrdání a nenávisti. Oba útoky jsou pouze posledními incidenty ze série minimálně sedmi případů násilí proti křesťanské církvi v Nepálu za poslední dva týdny. 

Severní Korea

Od roku 2005 používá jihokorejský Hlas mučedníků velké balóny, aby pomocí nich dopravil na severokorejské území Bible a křesťanské traktáty. Tímto způsobem se díky činností řady misijních organizací do této zcela izolované země dostalo velké množství Biblí i dalších křesťanských tiskovin. Samotný Hlas mučedníků pak vyslal prostřednictvím balónů do této izolované země zhruba 600 000 výtisků Písma. Nicméně v roce 2020 schválila jihokorejská vláda zákon, který takové používání balónů kriminalizoval, a to v návaznosti na vyjednávání s vládou Severní Koreje.

Indonésie

16. září se v časných ranních hodinách v indonéském městě Depok shromáždil zástup asi padesáti lidí. Před vstupem do budovy, ve které konala své bohoslužby kongregace Maranatha Chapel, bušili srocení odpůrci hněvivě na vrata a snažili se vyvolat co největší pozdvižení. Naštěstí se v té době v kostele žádné shromáždění nekonalo a tak se zástup postupně rozešel. V důsledku tohoto incidentu se členové kongregace cítili ohrožení, a začali se proto obávat napříště svá shromáždění v budově pořádat.

Somálsko

Somálský národ se nachází již po léta ve stavu politického zmatku, který je výsledkem mocenského zápasu mezi povstaleckými frakcemi bojujícími mezi sebou o kontrolu nad zemí. K nim patří i oddíly přidružené k Al-Káidě známé jako Aš-Šabáb. I když tato militantní teroristická skupina provádí své nevybíravé útoky na nevinné civilisty vesměs bez rozdílu, je obecně známo, že křesťané jsou v hledáčku jejího zájmu na prvním místě. Křesťané proto musí ze strachu z pronásledování konat svá shromáždění tajně. 

Ázerbájdžán

Náhorní Karabach, historicky arménský křesťanský region, je svědkem hrůz, které připomínají temné kapitoly lidské historie. Arméni v regionu čelí nucenému vysídlení, zatímco jejich kulturní a náboženské památky jsou systematicky ničeny. Tato situace vyvolává otázky o mezinárodním právu, lidských právech a budoucnosti křesťanské komunity v regionu. Ázerbájdžán zahájil rozsáhlou vojenskou ofenzívu proti Náhornímu Karabachu s arménskou většinou mezi 19. a 20. zářím 2023. Tento útok je považován za porušení příměří z roku 2020. 

Kuba

Po referendu v září 2022 vstoupil na Kubě v lednu tohoto roku v platnost nový rodinný zákoník, který zrušil koncept rodičovské péče a namísto toho stanovil rodičům odpovědnost vychovávat děti v souladu se socialistickou ideologií kubánské vlády. Zprávy od zainteresovaných pracovníků uvádějí, že tato změna v zákoně činí z kubánských dětí v podstatě svěřence státu a upírá rodičům právo vychovávat své potomky v křesťanském náboženství. 

Severní Korea

Když se jeden muž ze Severní Koreje stal v roce 2003 křesťanem díky svědectví jistého pastora v Číně, začal k tomuto pastorovi přivádět další Severokorejce, aby slyšeli evangelium. Jakmile však bylo jeho úsilí v Severní Koreji odhaleno, pochopil, že musí ihned s celou rodinou opustit zemi. Muž s dcerou utekli první, jenomže než se mohl vydat na cestu zbytek rodiny, vtrhla severokorejská policie do jejich domu a zatkla devatenáctiletého syna Kyung Jae Kima.

Alžírsko

Od roku 2017 uzavřela alžírská vláda 30 ze 47 protestantských kostelů v zemi. Ačkoli má křesťanství v severní Africe dlouhou historii, praktikování křesťanské víry i svědectví dnes z této země z velké části vymizely jako důsledek několika staletí muslimské dominance. Alžírsko je v současnosti z 97 % muslimskou zemí a křesťanští konvertité z islámu musejí ve svých místních komunitách počítat s nejrůznějšími těžkostmi. Nejednou pak trpí útlakem jak ze strany svých rodinných příslušníků, tak ze strany alžírských úřadů.

Eritrea

V dubnu byla v eritrejském hlavním městě Asmara zatčena skupina 103 mladých křesťanských hudebníků. Shromáždili se, aby zpívali písně chvály, které pak měly být sdíleny na YouTube. Mladí křesťané však byli vládou považováni za účastníky nezákonného náboženského shromáždění. Osoby, které jsou v Eritreji zatčeny z náboženských důvodů, nejsou většinou formálně obviněny a nestanou tedy ani před řádným soudem. Zadržení jsou pak zpravidla vězněni za brutálních podmínek, a jejich rodina se často ani nedoví, kde se nacházejí.